1Nějaký muž, jménem Ananiáš, prodal se svou ženou Safirou pozemek
2a s vědomím své ženy dal z výtěžku něco stranou, určitou část přinesl a položil k nohám apoštolů.
3Petr řekl: „Ananiáši, proč Satan naplnil tvé srdce, že jsi lhal Duchu Svatému a dal jsi stranou část z výtěžku za to pole?
4Dokud zůstávalo neprodané, což nebylo tvé? A když jsi je prodal, což nebylo v tvé moci, co uděláš s penězi? Proč ses ve svém srdci rozhodl k takové věci? Nelhal jsi lidem, ale Bohu.“
5Když Ananiáš slyšel tato slova, padl a zemřel; a na všechny, kteří to slyšeli, padl veliký strach.
6Mladší z bratří vstali, přikryli jej, vynesli a pohřbili.
7Uplynuly asi tři hodiny a vstoupila jeho žena, nevědouc, co se stalo.
8Petr k ní promluvil: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ Ona řekla: „Ano, za tolik.“
9Petr jí řekl: „Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Pánova Ducha? Hle, kroky těch, kteří pohřbili tvého muže, je slyšet za dveřmi; vynesou i tebe.“
10A hned padla k jeho nohám a zemřela. Když ti mladíci vstoupili, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži.
11A velký strach padl na celou církev i na všechny, kteří to slyšeli.
12Skrze ruce apoštolů se mezi lidem dálo mnoho znamení a divů. A všichni jednomyslně pobývali v Šalomounově sloupoví.
13Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ale lid je velebil.
14A ještě více věřících bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen,
15takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín, když tudy půjde.
16Scházelo se také množství lidí z měst okolo Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy, a ti všichni byli uzdravováni.
17Tu povstal velekněz a všichni, kteří byli s ním, totiž strana saduceů; byli naplněni žárlivostí.
18I vztáhli na apoštoly ruce a vsadili je do veřejného vězení.
19Pánův anděl však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl:
20„Jděte, postavte se v chrámě a mluvte k lidu všechna slova tohoto života.“
21Když to uslyšeli, vešli za úsvitu do chrámu a učili. Když se dostavil velekněz a ti, kteří byli s ním, svolali veleradu, celý sbor starších synů Izraele a poslali do vězení, aby byli apoštolové přivedeni.
22Když tam služebníci přišli, ve vězení je nenalezli. Vrátili se a oznámili:
23„Vězení jsme našli důkladně zavřené a stráže stojící u dveří, ale když jsme otevřeli, nenašli jsme uvnitř nikoho.“
24Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a velekněží, byli tím velmi zmateni. Nechápali, co se to mohlo stát.
25Kdosi však přišel a oznámil jim: „Hle, muži, které jste vsadili do vězení, stojí v chrámě a učí lid.“
26Pak pro ně velitel se služebníky šel a přivedl je – ale bez násilí; báli se totiž lidu, aby nebyli ukamenováni.
27Když je přivedli, postavili je před veleradu a velekněz se jich otázal:
28„Výslovně jsme vám přikázali, abyste neučili v tomto jménu, a hle, naplnili jste Jeruzalém svým učením a chcete na nás uvést krev toho člověka.“
29Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat více než lidi.
30Bůh našich otců probudil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili;
31toho Bůh jako vůdce a zachránce vyvýšil na svou pravici, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
32My jsme svědkové těchto slov, i Duch Svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“
33Když to uslyšeli, rozzuřili se a chtěli je zabít.
34Tu povstal ve veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, učitel Zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby ty lidi na chvíli vyvedli ven,
35a řekl jim: „Muži Izraelci, dobře si rozvažte, co s těmito lidmi uděláte.
36Neboť před nedávnem povstal Theudas a říkal, že on je někým velikým; i připojil se k němu počet asi čtyř set mužů. Byl však zabit, a všichni, kteří ho poslouchali, byli rozptýleni a obráceni vniveč.
37Po něm povstal ve dnech soupisu Juda Galilejský a strhl za sebou lid; také on byl zničen a všichni, kteří ho poslouchali, byli rozptýleni.
38Proto vám nyní pravím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Je-li tento plán či toto dílo z lidí, zanikne;
39je-li však z Boha, nebudete je moci zničit – abyste snad nakonec nebyli nalezeni jako ti, kdo bojují proti Bohu.“ Poslechli ho,
40zavolali apoštoly, zmrskali je a přikázali jim, aby nemluvili v Ježíšově jménu, a propustili je.
41Oni tedy šli z velerady a radovali se, že byli uznáni za hodné, aby byli potupeni pro to jméno.
42Každý den v chrámě a po domech nepřestávali učit a zvěstovat Krista Ježíše.