1Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané přijali slovo Boží.
2Když Petr vystoupil do Jeruzaléma, věřící ze Židů mu vytýkali:
3„Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!“
4Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat:
5„Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně.
6Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky.
7Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: ‚Vstaň, Petře, zabíjej a jez!‘
8Řekl jsem: ‚Ne, Pane, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého.‘
9Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: ‚Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné.‘
10To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.
11A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl, tři muži poslaní ke mně z Cesareje.
12Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže.
13Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl mu: ‚Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr;
14ten ti poví slova, jimiž budeš zachráněn ty i celý tvůj dům.‘
15Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku.
16Vzpomněl jsem si na Pánův výrok, jak říkal: ‚Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém.‘
17Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána – Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?“
18Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: „Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!“
19Ti, kteří se rozprchli před soužením, které nastalo kvůli Štěpánovi, prošli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; nikomu nehlásali slovo Boží, jen Židům.
20Někteří z nich byli muži z Kypru a z Kyrény; ti přišli do Antiochie a mluvili i k Helénistům a zvěstovali jim Pána Ježíše.
21A Pánova ruka byla s nimi; veliký počet lidí uvěřil a obrátil se k Pánu.
22Zpráva o nich se donesla k sluchu církve v Jeruzalémě, i vyslali Barnabáše, aby prošel až do Antiochie.
23Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a povzbuzoval všechny, aby s rozhodným srdcem zůstávali u Pána;
24neboť to byl dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry. A značný zástup se přidal k Pánu.
25Pak odešel do Tarsu vyhledat Saula,
26a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Stalo se, že celý rok zůstali v společenství církve a vyučili značný zástup; a v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.
27V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci.
28Jeden z nich, jménem Agabos, povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě; ten skutečně nastal za Klaudia.
29Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku.
30Také to učinili a sbírku poslali starším prostřednictvím Barnabáše a Saula.