2 Samuel 18— CSP

¹David spočítal lid, který byl s ním, a ustanovil nad nimi velitele nad tisíci a velitele nad sty.

²David rozdělil lid takto: Třetinu pod velení Jóaba, třetinu pod velení Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova, a třetinu pod velení Itaje Gatského. Král řekl lidu: Také já s vámi vytáhnu.

³Lid řekl: Netáhni. Kdybychom museli utíkat, nebudou si nás všímat. I kdyby nás polovina zemřela, nebudou si nás všímat. Neboť ty jsi za deset tisíc z nás. Bude nyní lepší, když nám budeš na pomoc jako záloha z města.

⁴Král jim řekl: Učiním, co vám připadá nejlepší. Král se postavil u brány a všechen lid vycházel po stech a po tisících.

⁵Král přikázal Jóabovi, Abíšajovi a Itajovi: Zacházejte kvůli mně s mládencem Abšalómem mírně. Všechen lid slyšel, co král přikázal všem velitelům ohledně Abšalóma.

⁶Lid vytáhl do pole proti Izraeli. V Efrajimském lese pak došlo k boji.

⁷Izraelský lid tam byl od Davidových otroků poražen. V onen den tam došlo k velké porážce, padlo jich dvacet tisíc.

⁸Boj se tam rozšířil po celém povrchu země a les onoho dne pohltil více lidu než požral meč.

⁹Abšalóm se potkal s Davidovými otroky. Abšalóm jel na mezku. Když vjel mezek pod spleť větví velkého terebintu, jeho hlava se zachytila v terebintu a on se ocitl mezi nebem a zemí. Mezek, který byl pod ním, jel dál.

¹⁰Uviděl to nějaký muž a oznámil to Jóabovi: Viděl jsem Abšalóma viset na terebintu.

¹¹Jóab se zeptal muže, který mu to oznámil: Když jsi ho viděl, tak proč jsi ho tam nesrazil k zemi? Dal bych ti deset šekelů stříbra a jeden pás.

¹²Ten muž však Jóabovi odpověděl: I kdyby mi bylo odváženo na ruku tisíc šekelů stříbra, nevztáhl bych ruku na královského syna. Vždyť jsme slyšeli, jak král přikázal tobě, Abíšajovi a Itajovi: Zachovejte kvůli mně mládence Abšalóma.

¹³Kdybych ho podvedl, nic se před králem neskryje a ty bys stál stranou.

¹⁴Jóab řekl: Nebudu na tebe čekat. Vzal do ruky tři hole a vrazil je Abšalómovi do srdce, neboť byl uprostřed terebintu ještě živ.

¹⁵Deset služebníků, Jóabových zbrojnošů, ho obklopilo a bili Abšalóma, až ho usmrtili.

¹⁶Jóab zatroubil na beraní roh a lid přestal Izraelce pronásledovat, protože Jóab lid zadržel.

¹⁷Vzali Abšalóma, hodili ho v lese do velké jámy a postavili na něj velmi velkou hromadu kamení. Všichni Izraelci utekli, každý ke svému stanu.

¹⁸Abšalóm pro sebe za svého života vzal a postavil sloup, který je v Údolí králů. Řekl si totiž: Nemám syna, díky němuž by bylo připomínáno mé jméno, a nazval ten sloup svým jménem. Dodnes se nazývá Abšalómův pomník.

¹⁹Achímaas, syn Sádokův, řekl: Poběžím a přinesu králi dobrou zprávu, že Hospodin mu zjednal právo vůči jeho nepřátelům.

²⁰Jóab mu nato řekl: Dnes nebudeš nositelem dobré zprávy. Dobrou zprávu přines v jiný den. Dnes ji nezvěstuj, protože zemřel králův syn.

²¹Jóab řekl Kúšijci: Jdi a oznam králi, co jsi viděl. Kúšijec se před Jóabem poklonil a běžel.

²²Achímaas, syn Sádokův, však pokračoval dál a řekl Jóabovi: Ať se stane, co se stane, také já poběžím za Kúšijcem. Jóab se zeptal: Nač bys běžel, můj synu? Nemáš dobrou zprávu, abys něco získal.

²³Ať se stane, co se stane, poběžím. Řekl mu: Tak běž! Achímaas běžel Jordánskou rovinou a předběhl Kúšijce.

²⁴David seděl mezi dvěma branami. Strážný šel na střechu brány, na hradbu. Pozvedl oči a uviděl, že běží samotný muž.

²⁵Strážný zavolal a oznámil to králi. Král řekl: Jestliže je sám, má dobrou zprávu. Postupoval a stále se blížil.

²⁶Potom strážný uviděl, jak běží jiný muž. Strážný zavolal na vrátného: Podívej, běží samotný muž. Král řekl: I to je nositel dobré zprávy.

²⁷Strážný řekl: Vidím, že první běžec běží jako Achímaas, syn Sádokův. Král řekl: To je dobrý muž, přichází s dobrou zprávou.

²⁸Achímaas zvolal a řekl králi: Pokoj tobě. Poklonil se před králem tváří k zemi a řekl: Požehnaný je Hospodin, tvůj Bůh, jenž vydal ty, kteří pozvedli svou ruku proti mému pánu a králi.

²⁹Král se zeptal: Jak se daří mládenci Abšalómovi? Achímaas odpověděl: Když Jóab posílal králova otroka a mě, tvého otroka, viděl jsem velký dav, ale nevím, co to bylo.

³⁰Král řekl: Odstup a postav se sem. Odstoupil a zůstal stát.

³¹Vtom přišel Kúšijec a řekl: Ať můj pán a král přijme dobrou zprávu, že Hospodin ti dnes zjednal právo vůči všem, kteří proti tobě povstali.

³²Král se Kúšijce zeptal: Jak se daří mládenci Abšalómovi? Kúšijec odpověděl: Ať nepřátelé mého pána a krále i všichni, kdo povstali proti tobě ke zlému, dopadnou jako ten mládenec.