1Achítofel dále Abšalómovi řekl: Dovol, abych vybral dvanáct tisíc mužů; povstanu a budu této noci pronásledovat Davida.
2Přiženu se na něj, dokud je unavený a má malátné ruce. Vyděsím ho, takže všechen lid, který je s ním, uteče, a zabiju samotného krále.
3A všechen lid přivedu zpět k tobě. Ten, kterého usiluješ zabít, je jako návrat všech mužů. Všechen lid bude mít pokoj.
4Abšalómovi i všem izraelským starším se to líbilo.
5Abšalóm však řekl: Zavolejte také Chúšaje Arkijského. Poslechneme si, co řekne ještě on.
6Když přišel Chúšaj k Abšalómovi, Abšalóm mu řekl: Achítofel promluvil tak a tak. Máme udělat, co řekl? Pokud ne, mluv ty.
7Chúšaj Abšalómovi odpověděl: Rada, kterou dal Achítofel, není tentokrát dobrá.
8Chúšaj dále řekl: Ty znáš svého otce i jeho muže, že jsou to hrdinové. Jsou rozhořčení jako medvědice na poli připravená o mláďata. Tvůj otec je bojovník, nebude nocovat s lidem.
9Hle, skrývá se teď v nějaké roklině či na nějakém jiném místě. Kdyby se stalo, že by někdo z nich padl na počátku, ten, kdo to uslyší, si řekne: Lid, který jde za Abšalómem, utrpěl porážku.
10Pak i takový bojovník, který je odvážný jako lev, jistě ochabne. Vždyť celý Izrael ví, že tvůj otec je hrdina a jsou s ním bojovníci.
11Proto radím, aby se k tobě shromáždil celý Izrael od Danu až po Beer-šebu, takové množství jako písku v moři, a ty sám táhni do bitvy.
12Vytáhneme proti němu na nějaké z míst, kde se mohou nacházet, spočineme na něm, jako když rosa padá na zemi, a nezůstane on ani nikdo ze všech mužů, kteří jsou s ním.
13Když se stáhne do města, všichni Izraelci přinesou k tomu městu provazy a odvlečou ho do údolí, až tam nebude ani kamínek.
14Abšalóm a všichni izraelští muži řekli: Rada Chúšaje Arkijského je lepší nežli rada Achítofelova. Tak Hospodin přikázal zmařit dobrou Achítofelovu radu, aby Hospodin přivedl na Abšalóma zlo.
15Chúšaj řekl kněžím Sádokovi a Ebjátarovi: Tak a tak radil Abšalómovi a izraelským starším Achítofel, tak a tak jsem radil já.
16Teď rychle vzkažte a oznamte Davidovi: Nezůstávej přes noc v pustých stepích, ale určitě jdi dál. Jinak bude pohlcen král i všechen lid, který je s ním.
17Jónatan a Achímaas zůstali v Én-rogelu. Služka tedy šla a oznámila jim to. Oni pak šli, aby to oznámili králi Davidovi, neboť nemohli přijít a ukázat se ve městě.
18Uviděl je však nějaký chlapec a oznámil to Abšalómovi. Ti dva rychle šli a vstoupili do domu nějakého muže v Bachurímu, který měl na dvoře studnu. Vlezli do ní.
19Žena vzala přikrývku, rozprostřela ji na vrch studny a rozházela na ni zrna, takže nic nebylo znát.
20Abšalómovi otroci přišli domů k ženě a zeptali se: Kde je Achímaas a Jónatan? Žena jim odpověděla: Šli dál k zásobárně vody. Hledali je, ale nenašli, a tak se vrátili do Jeruzaléma.
21Stalo se, že potom, co odešli, vylezli muži ze studny, šli a oznámili to králi Davidovi. Řekli Davidovi: Vstaňte a přejděte rychle přes vodu, protože Achítofel radil takto proti vám.
22David a všechen lid, který byl s ním, vstal a přešel přes Jordán. Do svítání nechyběl ani jeden, kdo by nepřešel přes Jordán.
23Když Achítofel viděl, že jeho rada nebyla vykonána, osedlal osla, vstal a šel domů do svého města. Dal příkazy ohledně svého domu a oběsil se. Zemřel a byl pohřben do hrobu svého otce.
24David přišel do Machanajimu. Abšalóm přešel přes Jordán a s ním všichni izraelští muži.
25Abšalóm ustanovil namísto Jóaba nad armádou Amasu. Amasa byl synem muže jménem Jitra Izraelský, který vešel k Abígale, dceři Náchašově, sestře Jóabovy matky Serúji.
26Izraelci s Abšalómem se utábořili v gileádské zemi.
27Stalo se, že když přišel David do Machanajimu, přišli Šóbi, syn Náchašův, z Raby synů Amónových, Makír, syn Amíelův, z Lódebaru, a Barzilaj Gileádský z Rogelímu
28a toto vše – lože, číše, hliněné nádoby, i pšenici, ječmen, mouku, pražené zrní, fazoli, čočku, pražené zrní,
29i med, máslo, ovce a kravský sýr – přinesli Davidovi a lidu, který byl s ním, aby mohli pojíst, protože si řekli: Lid je v pustině hladový, vyčerpaný a žíznivý.