1Později se stalo, že si Abšalóm pořídil válečný vůz, koně a padesát mužů, kteří před ním běhali.
2Abšalóm časně vstával a postavil se u cesty do brány. I stávalo se, že na každého, kdo měl spor a šel za králem k soudu, Abšalóm volal: Z jakého jsi města? On odpovídal: Tvůj otrok je z jednoho z izraelských kmenů.
3Abšalóm mu pak řekl: Podívej se, tvá záležitost je dobrá a správná, ale král nepověřil nikoho, kdo by tě vyslechl.
4Abšalóm řekl: Kdybych já byl ustanoven soudcem v zemi, každý, kdo by měl spor či právní záležitost, by mohl přijít ke mně a zjednal bych mu spravedlnost.
5A stávalo se, že když se někdo přiblížil, aby se mu klaněl, vztáhl ruku, uchopil ho a políbil.
6Abšalóm takto jednal vůči všem Izraelcům, kteří přicházeli za králem k soudu. Tak Abšalóm oklamal Izraelce.
7Po čtyřiceti letech se stalo, že Abšalóm řekl králi: Dovol, ať jdu do Chebrónu splnit slib, který jsem učinil Hospodinu.
8Tvůj otrok učinil totiž slib, když jsem bydlel v Gešúru v Aramu: Jestliže mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.
9Král mu řekl: Jdi v pokoji. Vstal tedy a šel do Chebrónu.
10Abšalóm poslal do všech izraelských kmenů zvědy se slovy: Až uslyšíte zvuk beraního rohu, řekněte: Abšalóm se stal v Chebrónu králem.
11S Abšalómem šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů; byli pozváni a šli ve své bezúhonnosti, o ničem nevěděli.
12Zatímco obětoval oběti, poslal Abšalóm pro Achítofela Gíloského, Davidova rádce, aby přišel ze svého města Gíla. Spiknutí sílilo a lidu s Abšalómem stále přibývalo.
13K Davidovi přišel posel se slovy: Srdce Izraelců je nakloněno Abšalómovi.
14David řekl všem svým otrokům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: Vstaňte a utečme, nebo nebudeme moci uniknout před Abšalómem. Rychle pojďme, jinak si pospíší, dostihne nás, přivede na nás zlo a vybije město ostřím meče.
15Královi otroci králi odpověděli: Jak si přeje můj pán a král, hle, jsme tvoji otroci.
16Král a celý jeho dům odešel pěšky. Král však zanechal deset konkubín, aby pečovaly o dům.
17Král a všechen lid odešel pěšky a zastavili se u posledního domu.
18Všichni jeho otroci procházeli kolem něj; všichni Keretejci, všichni Peletejci a všichni Gaťané, šest set mužů, kteří šli pěšky z Gatu, procházeli před králem.
19Král se zeptal Itaje Gatského: Proč bys šel s námi také ty? Vrať se a zůstaň s králem. Vždyť jsi cizinec, i ty jsi vystěhovalec ze svého domova.
20Včera jsi přišel, a dnes tě mám nutit jít s námi? Jdu, ani nevím kam. Vrať se a vezmi s sebou své bratry. Milosrdenství a věrnost ať je s tebou.
21Itaj králi odpověděl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ je můj pán a král, tam, kde bude můj pán a král, ať umírat či žít, tam bude i tvůj otrok.
22David řekl Itajovi: Jdi tedy dál. Šel pak Itaj Gatský a všichni jeho muži i všechny malé děti, které byly s ním.
23Celá země hlasitě plakala, když všechen lid procházel. I král přešel potok Kidrón a všechen lid šel směrem do pustiny.
24A hle, Sádok a všichni lévité, kteří byli s ním, nesli truhlu Boží smlouvy. Když Boží truhlu postavili, Ebjátar přinášel oběti, dokud všechen lid nevyšel z města.
25Král řekl Sádokovi: Dones Boží truhlu zpět do města. Jestliže naleznu milost v Hospodinových očích, přivede mě zpět a ukáže mi ji i svůj příbytek.
26Jestliže však řekne: Nemám v tobě zalíbení, zde jsem, ať se mnou učiní, co je mu libo.
27Král dále knězi Sádokovi řekl: Podívej se, jen se vrať v pokoji do města a tvůj syn Achímaas a Jónatan, syn Ebjátarův, oba vaši synové ať se vrátí s vámi.
28Podívejte se, já se budu zdržovat u stepních brodů, dokud od vás nepřijde zpráva, kterou byste mi oznámili.
29Sádok a Ebjátar donesli Boží truhlu zpět do Jeruzaléma a pobývali tam.
30David pak vystupoval po svahu Olivové hory, vystupoval a plakal; hlavu měl zakrytou a šel bosý. Všechen lid, který byl s ním, všichni si zakryli hlavu, vystupovali vzhůru a při tom plakali.
31Davidovi bylo oznámeno, že Achítofel je mezi spiklenci s Abšalómem. Nato David řekl: Změň, prosím, Achítofelovu radu v bláznovství, Hospodine.
32I stalo se, že když David přišel na vrchol hory, kde se lidé klanějí Bohu, hle, šel mu naproti Chúšaj Arkijský s roztrženým rouchem a prstí na hlavě.
33David mu řekl: Jestliže půjdeš dál se mnou, budeš mi břemenem.
34Ale když se vrátíš do města a řekneš Abšalómovi: Budu tvým otrokem, králi; dříve jsem byl otrokem tvého otce, nyní budu tvým otrokem – tehdy budeš moci zmařit Achítofelovu radu v můj prospěch.
35Vždyť tam s tebou budou kněží Sádok a Ebjátar. Všechno, co se doslechneš z královského domu, oznam kněžím Sádokovi a Ebjátarovi.
36A jsou tam s nimi jejich dva synové, Sádokův Achímaas a Ebjátarův Jónatan. Vzkažte mi po nich všechno, co se doslechneš.
37Davidův přítel Chúšaj přišel do města. Také Abšalóm přišel do Jeruzaléma.