1Jóšijášovi bylo osm let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě třicet jedna let. Jeho matka se jmenovala Jedída, dcera Adajášova z Boskatu.
2Činil to, co je správné v Hospodinových očích, a chodil po všech cestách svého otce Davida, neodvrátil se napravo ani nalevo.
3I stalo se v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše, že poslal král písaře Šáfana, syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu se slovy:
4Zajdi k veleknězi Chilkijášovi, ať zváží stříbro přinesené do Hospodinova domu, jež sebrali strážci prahu od lidu.
5Ať ho dají do rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem, a ti ať ho dají těm, kdo dělají práci na Hospodinově domě, na opravu poškození domu:
6tesařům, stavitelům, zedníkům a na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě domu.
7Ale ať se jim nepočítá stříbro, které bylo vydáno do jejich rukou, protože jednají poctivě.
8Velekněz Chilkijáš řekl písaři Šáfanovi: Našel jsem v Hospodinově domě knihu zákona. Chilkijáš dal knihu Šáfanovi a ten v ní četl.
9Písař Šáfan přišel ke králi a odpověděl králi slovy: Tvoji otroci zvážili stříbro, které se našlo v domě, a vydali ho do rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem.
10Pak písař Šáfan králi oznámil: Kněz Chilkijáš mi dal knihu. Nato z ní Šáfan před králem četl.
11I stalo se, když král uslyšel slova knihy zákona, že roztrhl své roucho.
12Potom král knězi Chilkijášovi, Achíkamovi, synu Šáfanovu, Akbórovi, synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a královskému otroku Asajáši přikázal:
13Jděte a dotažte se Hospodina za mě, za lid a za celého Judu ohledně slov této nalezené knihy. Vždyť velká je Hospodinova zloba, která plane proti nám, protože naši otcové neposlouchali slova této knihy a neplnili vše, co je v ní zapsáno.
14Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš tedy šli k prorokyni Chuldě, manželce strážce rouch Šalúma, syna Tikvy, syna Charchasova; bydlela v Jeruzalémě v Mišne. Promluvili s ní.
15Ona jim řekla: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Řekněte muži, který vás ke mně poslal:
16Toto praví Hospodin: Hle, přivedu na toto místo zlo a na jeho obyvatele všechna slova knihy, kterou četl judský král.
17Protože mě opustili a pálili oběti jiným bohům, aby mě provokovali k hněvu každým dílem svých rukou, má zloba plane proti tomuto místu a neuhasne.
18Judskému králi, který vás poslal dotázat se Hospodina, tomu řekněte toto: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o věcech, které jsi slyšel:
19Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi slyšel, co jsem promluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům – že se stane hroznou pustinou a kletbou – roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok.
20Proto hle, připojím tě ke tvým otcům a odebereš se do svého hrobu v pokoji. Tvé oči neuvidí nic z toho zla, které přivedu na toto místo. Přinesli tedy králi tuto zprávu.