1Aramejský král Ben-hadad shromáždil všechno své vojsko; bylo s ním třicet dva králů, koně i vozba. Vytáhl, oblehl Samaří a bojoval proti němu.
2Poslal do města k izraelskému králi Achabovi posly
3a řekl mu: Toto praví Ben-hadad: Mně patří tvé stříbro a tvé zlato, mně patří tvé ženy a tvoji nejlepší synové.
4Izraelský král odpověděl: Jak jsi řekl, můj pane a králi, tobě patřím já i všechno, co mám.
5Poslové se vrátili a řekli: Toto praví Ben-hadad: Poslal jsem k tobě se slovy: Dej mi své stříbro a své zlato, své ženy i své syny.
6Ale zítra touto dobou k tobě pošlu své otroky a prohledají tvůj dům i domy tvých otroků a všechno, co je vzácné tvým očím, vezmou s sebou a poberou.
7Izraelský král zavolal všechny starší země a řekl: Rozvažte a pohleďte, že tento muž usiluje o zlo. Vždyť ke mně poslal pro mé ženy a mé syny, pro mé stříbro a pro mé zlato a neodepřel jsem mu.
8Všichni starší a všechen lid mu řekli: Neposlouchej ho a nepodvoluj se.
9Nato řekl Ben-hadadovým poslům: Řekněte mému pánu a králi: Všechno, co jsi vzkázal svému otroku poprvé, udělám, ale tuto věc učinit nemohu. Poslové odešli a takto odpověděli.
10Ben-hadad mu vzkázal: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže bude dost prachu ze Samaří na hrst pro všechen lid, který jde v mých stopách.
11Izraelský král odpověděl: Řekněte mu: Ať se ten, kdo se opásává mečem, nechlubí jako ten, kdo si ho odepíná.
12I stalo se, když uslyšel tuto zprávu – popíjel právě s králi ve stanech – že řekl svým otrokům: Připravte se k útoku. A připravili se k útoku na město.
13A hle, nějaký prorok přistoupil k izraelskému králi Achabovi a řekl: Toto praví Hospodin: Vidíš celý ten velký dav? Hle, vydám ho dnes do tvé ruky a poznáš, že já jsem Hospodin.
14Achab se zeptal: Skrze koho? Odpověděl: Toto praví Hospodin: Skrze služebníky velitelů provincií. Zeptal se: Kdo rozpoutá boj? Odpověděl: Ty.
15Nato spočítal služebníky velitelů provincií a bylo jich dvě stě třicet dva. Po nich spočítal všechen lid. Všech synů Izraele bylo sedm tisíc.
16Vytáhli za poledne, zatímco se Ben-hadad s třiceti dvěma králi, které měl na pomoc, ve stanech opíjeli.
17Služebníci velitelů provincií vytáhli první. Ben-hadadovi vzkázali a oznámili: Ze Samaří vytáhli nějací muži.
18Řekl: Jestliže vytáhli v pokoji, chyťte je živé, jestliže vytáhli k boji, živé je chyťte.
19Z města vytáhli tito: Služebníci velitelů provincií a za nimi vojsko.
20Muž pobíjel muže, Aramejci utíkali a Izraelci je pronásledovali. Aramejský král Ben-hadad se zachránil na koni s dalšími jezdci.
21Izraelský král vyrazil, pobíjel koně i vozbu a způsobil Aramejcům velikou porážku.
22Potom přistoupil k izraelskému králi prorok a řekl mu: Jdi, vzchop se, zjisti a podívej se, co bys měl udělat, protože na přelomu roku proti tobě aramejský král vytáhne opět.
23Otroci aramejského krále mu řekli: Jejich Bůh je Bohem hor, proto nás přemohli. Když však s nimi budeme bojovat na rovině, přemůžeme je.
24Udělej tuto věc: Odstraň krále z jejich místa a ustanov místo nich místodržitele.
25Připrav si vojsko, jako bylo vojsko, které ti padlo, koně za koně, vozy za vozy, a budeme s nimi bojovat na rovině a přemůžeme je. Uposlechl je a udělal to.
26Na přelomu roku se stalo, že Ben-hadad spočítal Aramejce a vytáhl k Afeku do boje s Izraelem.
27Synové Izraele se zformovali, zásobili a vytáhli proti nim. Synové Izraele se utábořili naproti nim jako dvě kozí stádečka, zatímco Aramejci naplnili zemi.
28Potom přistoupil muž Boží a řekl izraelskému králi: Toto praví Hospodin: Protože Aramejci řekli: Hospodin je Bohem hor a ne Bohem údolí, vydám celé toto velké množství do tvé ruky a poznáte, že já jsem Hospodin.
29Jedni tábořili proti druhým sedm dní. Sedmého dne se stalo, že bitva začala a synové Izraele pobíjeli Aramejce, sto tisíc pěšáků v jednom dni.
30Zbývající utíkali do Afeku, dovnitř města. Avšak hradby spadly na zbývajících dvacet sedm tisíc mužů. Ben-hadad utekl a vešel do města, do nejzazšího pokoje.
31Jeho otroci mu řekli: Hle, slyšeli jsme, že králové domu izraelského jsou milosrdní králové. Vložme na svá bedra žíněná roucha a na hlavy provazy a vyjděme k izraelskému králi. Snad nechá tvou duši při životě.
32Nato přepásali svá bedra žíněnými rouchy a na hlavy dali provazy. Tak šli k izraelskému králi a řekli mu: Tvůj otrok Ben-hadad řekl: Prosím, ať zůstane má duše naživu. Zeptal se: Žije ještě? Je mým bratrem.
33Ti muži to vzali jako znamení, rychle ho vzali za slovo a řekli: Ano, Ben-hadad je tvým bratrem. Řekl: Jděte a přiveďte ho. Ben-hadad k němu vyšel a on ho vzal na vůz.
34Řekl mu: Města, která vzal můj otec od tvého otce, ti vrátím, a ty si můžeš udělat tržní ulice v Damašku, tak jako si je udělal můj otec v Samaří. Achab nato: S takovou smlouvou tě propustím. Uzavřel s ním smlouvu a propustil ho.
35Tehdy nějaký muž z prorockých žáků řekl svému druhovi podle Hospodinova slova: Udeř mě. Ale on ho nechtěl udeřit.
36Řekl mu: Protože jsi neuposlechl Hospodina, hle, až půjdeš ode mě, zabije tě lev. Šel od něj, dopadl ho lev a zabil ho.
37Potkal jiného muže a řekl: Udeř mě. Ten muž ho silně udeřil a zranil.
38Nato prorok šel a postavil se králi do cesty – s obvazem na očích se učinil nepoznatelným.
39I stalo se, když král procházel okolo, že úpěnlivě volal na krále: Tvůj otrok vytáhl do boje, a hle, kdosi zabočil, přivedl ke mně muže a řekl: Střež tohoto muže. Jestliže se ztratí, bude tvá duše místo jeho duše, nebo odvážíš talent stříbra.
40I stalo se, když tvůj otrok dělal cosi tu a tam, že zmizel. Izraelský král mu řekl: Tím jsi nad sebou sám vynesl rozsudek.
41Sundal si rychle obvaz z očí a izraelský král poznal, že je jedním z proroků.
42Pak mu řekl: Toto praví Hospodin: Protože jsi propustil muže, kterého jsem zasvětil zkáze, stane se, že tvá duše bude namísto jeho duše a tvůj lid místo jeho lidu.
43Izraelský král jel do svého domu roztrpčený a nazlobený a přijel do Samaří.