1Achab pověděl Jezábele všechno, co Elijáš udělal, i to, jak zabil mečem všechny proroky.
2Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže zítra touto dobou neučiním tvou duši podobnou duši jednoho z nich.
3Když to uviděl, vstal a šel, aby zachránil svou duši, a přišel do Beer-šeby, která je v Judsku. Tam zanechal svého služebníka.
4Sám pak šel do pustiny na den cesty. Přišel, posadil se pod jeden janovec a přál si zemřít: Už dost, Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové.
5Ulehl a usnul pod janovcem. Vtom se ho dotkl anděl a řekl mu: Vstaň a pojez.
6Podíval se a uviděl, že u hlavy má chléb upečený na žhavém uhlí a džbánek vody. Najedl se a napil a znovu ulehl.
7Hospodinův anděl se ho dotkl zase, podruhé, a řekl: Vstaň a pojez, neboť je před tebou dlouhá cesta.
8Vstal, najedl se a napil se a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až na Boží horu Choréb.
9Vstoupil tam do jeskyně a nocoval tam. Vtom se k němu stalo Hospodinovo slovo. Řekl mu: Co ty tady, Elijáši?
10Odpověděl: Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám a také mně usilují o život, aby mi jej vzali.
11Řekl: Jdi a postav se na hoře před Hospodinem. A hle, Hospodin prošel kolem. Nastal velký a silný vítr, rozrážející hory a drtící skály před Hospodinem, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.
12Po zemětřesení oheň, ale Hospodin v tom ohni nebyl. Po ohni tichý a jemný hlas.
13Když ho Elijáš uslyšel, zavinul svou tvář pláštěm, šel a postavil se u vchodu do jeskyně; a hle stal se k němu hlas: Co ty tady, Elijáši?
14Odpověděl: Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám, a také mně usilují o život, aby mi jej vzali.
15Hospodin mu řekl: Jdi, vrať se svou cestou do damašské pustiny. A až tam přijdeš, pomaž Chazaela za krále nad Aramem,
16Jehúa, syna Nimšího, pomaž za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomaž za proroka místo sebe.
17I stane se, že kdo unikne před mečem Chazaelovým, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne před mečem Jehúovým, toho usmrtí Elíša.
18Ponechám však v Izraeli sedm tisíc – všechna kolena, která se nesklonila před Baalem, a všechna ústa, která ho nelíbala.
19Nato odtamtud odešel a našel Elíšu, syna Šáfatova, který oral. Dvanáct jiter bylo před ním a on byl na dvanáctém. Elijáš prošel okolo něj a hodil na něj svůj plášť.
20Opustil skot, běžel za Elijášem a řekl: Dovol, ať políbím svého otce a svou matku, a pak půjdu za tebou. Řekl mu: Jdi a vrať se pro to, co jsem ti učinil.
21Když se od něj vrátil, vzal dobytčí spřežení a zabil je; na dobytčím jhu uvařil jejich maso, dal lidu a najedli se. Pak vstal a šel za Elijášem a sloužil mu.