1Každý ať je poddán nadřízeným vrchnostem, neboť není vrchnosti, leda od Boha; a ty, které jsou, od Boha jsou zřízeny.
2Proto, kdo se vzpírá vrchnosti, zřízení Božímu se vzpírá; ti pak, kdož se vzpírají, připravují si odsouzení.
3Neboť vrchnosti nejsou na postrach činu dobrému, nýbrž zlému. A chceš býti před vrchností bez strachu? Čiň dobré, a bude tě chváliti; neboť je pro tebe
4Boží služebnicí k tvému dobru. Činíš-li však zlé, boj se; neboť ne nadarmo nosí meč. Je zajisté Boží služebnicí, mstitelkou hněvu na tom, kdo páše zlé.
5Proto je potřebí, abyste byli poddáni nejen pro hněv, nýbrž i pro svědomí.
6Vždyť proto také platíte daně; neboť (vládcové) jsou služebníky Božími, protože se tím zabývají.
7Dávejte tedy všem, čím jste povinni: Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu úctu, tomu úctu; komu čest, tomu čest!
8Nikomu nezůstávejte nic dlužni, leda vzájemnou lásku! Neboť kdo miluje bližního, zákon vyplnil.
9Vždyť: „Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, [nepromluvíš křivé svědectví,] nepožádáš,“ a je-li nějaké jiné přikázání, zahrnují se v tomto slově: „Miluj bližního svého jako sebe samého!“
10Láska bližnímu nečiní zlé. Vyplněním zákona je tedy láska.
11A to (čiňte) znajíce čas, že je tu hodina, abychom už ze spánku procitli. Neboť nyní je blíže naše spása, nežli když jsme uvěřili.
12Noc pokročila, den pak se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblecme se v zbroj světla!
13Jako ve dne počestně žijme: ne v hodováních a opilství, ne v nemravnosti a nestydatostech, ne ve sváru a v závisti,
14nýbrž oblecte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, aby povstávaly hříšné žádosti!