1I zatroubil pátý anděl. Tu jsem spatřil hvězdu, která spadla s nebe na zem. Té byl dán klíč od jícnu propasti.
2I otevřela jícen propasti a z jícnu vystoupil kouř jako z veliké peci, takže se slunce i ovzduší zatmělo dýmem z jícnu.
3A z kouře [z jícnu] vyletěly na zem kobylky. Těm byla dána moc, jakou mají štíři na zemi,
4a bylo jim řečeno, aby neškodily na zemi trávě ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají znamení Boží na svém čele.
5Dále jim bylo zakázáno je usmrcovat; měly je jen trápiti po pět měsíců. I působily bolest, jako ji působí štír, když uštkne člověka.
6A v těch dnech budou lidé hledati smrt, a nenaleznou ji; budou si přáti umříti, ale smrt uteče od nich.
7A svou podobou se ty kobylky podobaly koním připraveným k boji. Na jejich hlavách byly jako koruny podobné zlatu a jejich obličeje se podobaly lidskému obličeji.
8Žíně měly jako ženské vlasy a zuby jejich byly jako lví,
9a měly pancíře jako ze železa. Šum jejich křídel se podobal šramotu vozů s mnoha koňmi běžícími do války.
10Ocasy a též žihadla měly jako štíři a v svých ocasech měly sílu škoditi lidem po pět měsíců.
11Králem nad sebou měly anděla propasti, který se hebrejsky nazýval Abaddon, řecky Apollyon, [latinsky se nazýval Exterminans].
12Jedno „běda“ pominulo, hle, ještě dvě „běda“ mají přijíti!
13I zatroubil šestý anděl. Tu jsem uslyšel jeden hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem,
14jak praví šestému andělu s troubou: „Odvaž ty čtyři anděly, kteří jsou přivázáni při veliké řece Eufratu!“
15I byli odvázáni ti čtyři andělé, kteří byli připraveni na hodinu, den, měsíc a rok, aby usmrtili třetinu lidí.
16A počet jezdectva byl dvě stě milionů. Toto číslo jsem slyšel.
17A tak jsem spatřil ve vidění koně a na nich jezdce. Měli pancíře ohnivé a hyacintové a žluté jako síra. Hlavy koňů byly jako (hlavy) lví a z jejich tlam vycházel oheň, kouř a síra.
18Těmito třemi ranami: ohněm, kouřem a sírou, které vycházely z jejich tlamy, byla zabita třetina lidí,
19neboť síla koní je v jejich tlamách a v jejich ocasech. Jejich ocasy jsou totiž podobny hadům, kteří mají hlavy a jimi škodí.
20Ale ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, neobrátili se od skutků svých rukou, nýbrž se klaněli (dále) zlým duchům, modlám ze zlata, ze stříbra, z mědi, z kamene a ze dřeva, ačkoli tyto nemohou and viděti ani slyšeti ani choditi.
21A neobrátili se od svého vraždění ani od svých čárů ani od svého smilstva ani od svých krádeží.