Revelation 9
1 I zatroubil pátý anděl. Tu jsem spatřil hvězdu, která spadla s nebe na zem. Té byl dán klíč od jícnu propasti.
2 I otevřela jícen propasti a z jícnu vystoupil kouř jako z veliké peci, takže se slunce i ovzduší zatmělo dýmem z jícnu.
3 A z kouře [z jícnu] vyletěly na zem kobylky. Těm byla dána moc, jakou mají štíři na zemi,
4 a bylo jim řečeno, aby neškodily na zemi trávě ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají znamení Boží na svém čele.
5 Dále jim bylo zakázáno je usmrcovat; měly je jen trápiti po pět měsíců. I působily bolest, jako ji působí štír, když uštkne člověka.
6 A v těch dnech budou lidé hledati smrt, a nenaleznou ji; budou si přáti umříti, ale smrt uteče od nich.
7 A svou podobou se ty kobylky podobaly koním připraveným k boji. Na jejich hlavách byly jako koruny podobné zlatu a jejich obličeje se podobaly lidskému obličeji.
8 Žíně měly jako ženské vlasy a zuby jejich byly jako lví,
9 a měly pancíře jako ze železa. Šum jejich křídel se podobal šramotu vozů s mnoha koňmi běžícími do války.
10 Ocasy a též žihadla měly jako štíři a v svých ocasech měly sílu škoditi lidem po pět měsíců.
11 Králem nad sebou měly anděla propasti, který se hebrejsky nazýval Abaddon, řecky Apollyon, [latinsky se nazýval Exterminans].
12 Jedno „běda“ pominulo, hle, ještě dvě „běda“ mají přijíti!
13 I zatroubil šestý anděl. Tu jsem uslyšel jeden hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem,
14 jak praví šestému andělu s troubou: „Odvaž ty čtyři anděly, kteří jsou přivázáni při veliké řece Eufratu!“
15 I byli odvázáni ti čtyři andělé, kteří byli připraveni na hodinu, den, měsíc a rok, aby usmrtili třetinu lidí.
16 A počet jezdectva byl dvě stě milionů. Toto číslo jsem slyšel.
17 A tak jsem spatřil ve vidění koně a na nich jezdce. Měli pancíře ohnivé a hyacintové a žluté jako síra. Hlavy koňů byly jako (hlavy) lví a z jejich tlam vycházel oheň, kouř a síra.
18 Těmito třemi ranami: ohněm, kouřem a sírou, které vycházely z jejich tlamy, byla zabita třetina lidí,
19 neboť síla koní je v jejich tlamách a v jejich ocasech. Jejich ocasy jsou totiž podobny hadům, kteří mají hlavy a jimi škodí.
20 Ale ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, neobrátili se od skutků svých rukou, nýbrž se klaněli (dále) zlým duchům, modlám ze zlata, ze stříbra, z mědi, z kamene a ze dřeva, ačkoli tyto nemohou and viděti ani slyšeti ani choditi.
21 A neobrátili se od svého vraždění ani od svých čárů ani od svého smilstva ani od svých krádeží.