1I spatřil jsem jiného anděla silného sestupovati s nebe. Byl přioděn oblakem a nad jeho hlavou byla duha a jeho obličej zářil jako slunce a jeho nohy byly jako ohnivé sloupy.
2V ruce držel otevřenou knihu. I postavil pravou nohu na moře, levou pak na zem
3a zvolal silným hlasem, jako když řve lev. Na jeho hlas zaznělo svými hlasy sedm hromů.
4A když těch sedm hromů doznělo, chtěl jsem psáti, ale uslyšel jsem s nebe hlas, jak [mi] praví: „Zapečeť, co sedm hromů mluvilo, a nepiš to!“
5A ten anděl, kterého jsem dříve spatřil státi na moři a na zemi, pozvedl svou pravici k nebi
6a přísahal při Tom, jenž žije na věky věků, jenž stvořil nebe a co je v něm, při zemi a co je na ní, při moři a co je v něm: „Již nebude (dána) lhůta.
7Ale ve dnech, až začne troubit sedmý anděl, naplní se Boží tajemství, jak to zvěstoval svým služebníkům, prorokům.“
8A ten hlas, který jsem už slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a pravil: „Jdi a vezmi tu otevřenou knížku z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi!“
9I šel jsem k andělovi a řekl jsem mu, ať mi dá tu knížku. A on mi řekl: „Vezmi ji a polkni! V žaludku ti bude sice hořko, ale v tvých ústech bude sladko jako po medu.“
10I vzal jsem knížku z ruky andělovy a spolkl jsem ji. V ústech mi bylo sladko jako po medu, ale když jsem ji snědl, pocítil jsem v žaludku hořkost.
11I řekl mi: „Musíš opět prorokovati proti mnoha národům, kmenům, jazykům a králům.“