Revelation 10
1 I spatřil jsem jiného anděla silného sestupovati s nebe. Byl přioděn oblakem a nad jeho hlavou byla duha a jeho obličej zářil jako slunce a jeho nohy byly jako ohnivé sloupy.
2 V ruce držel otevřenou knihu. I postavil pravou nohu na moře, levou pak na zem
3 a zvolal silným hlasem, jako když řve lev. Na jeho hlas zaznělo svými hlasy sedm hromů.
4 A když těch sedm hromů doznělo, chtěl jsem psáti, ale uslyšel jsem s nebe hlas, jak [mi] praví: „Zapečeť, co sedm hromů mluvilo, a nepiš to!“
5 A ten anděl, kterého jsem dříve spatřil státi na moři a na zemi, pozvedl svou pravici k nebi
6 a přísahal při Tom, jenž žije na věky věků, jenž stvořil nebe a co je v něm, při zemi a co je na ní, při moři a co je v něm: „Již nebude (dána) lhůta.
7 Ale ve dnech, až začne troubit sedmý anděl, naplní se Boží tajemství, jak to zvěstoval svým služebníkům, prorokům.“
8 A ten hlas, který jsem už slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a pravil: „Jdi a vezmi tu otevřenou knížku z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi!“
9 I šel jsem k andělovi a řekl jsem mu, ať mi dá tu knížku. A on mi řekl: „Vezmi ji a polkni! V žaludku ti bude sice hořko, ale v tvých ústech bude sladko jako po medu.“
10 I vzal jsem knížku z ruky andělovy a spolkl jsem ji. V ústech mi bylo sladko jako po medu, ale když jsem ji snědl, pocítil jsem v žaludku hořkost.
11 I řekl mi: „Musíš opět prorokovati proti mnoha národům, kmenům, jazykům a králům.“