1A spatřil jsem jiné znamení na nebi, veliké a podivuhodné: sedm andělů s posledními sedmi ranami. Jimi se měl totiž vyčerpati Boží hněv.
2A spatřil jsem něco jako skleněné moře, smíšené s ohněm, a vítěze nad šelmou a jejím obrazem i číslem jejího jména, jak stojí s citerami Božími nad skleněným mořem
3a zpívají píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: „Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, Pane, Bože všemohoucí! Spravedlivé a přímé jsou tvoje cesty, Králi národů!
4Kdo by se neměl báti tebe, Pane, a neměl velebiti tvé jméno? Neboť ty jediný jsi svatý! Vždyť všichni národové přijdou a pokloní se před tebou, poněvadž tvoje soudy přišly najevo.“
5A potom jsem se podíval, a [hle], otevřel se v nebi chrám se stánkem úmluvy,
6a z chrámu vyšlo sedm andělů se sedmi ranami. Byli oblečeni v čisté, běloskvoucí lněné roucho a na prsou přepásáni zlatými pásy.
7A jedna ze čtyř bytostí dala sedmi andělům sedm zlatých misek, plných hněvu Boha, který žije na věky věků.
8I naplnil se chrám dýmem Boží velebnosti a jeho mocí, a nikdo nemohl vejíti do chrámu, dokud se nevykonalo sedm ran těch sedmi andělů.