1„Mějte se na pozoru, abyste nekonali své dobré skutky před lidmi proto, aby vás viděli; jinak nebudete míti odplatu u svého Otce, jenž je v nebesích.“
2„Kdykoliv tedy dáváš almužnu, netrub před sebou, jako činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé ctili. Vpravdě pravím vám: Vzali svou odplatu.
3Ale kdykoliv ty dáváš almužnu, ať neví tvá levice, co činí tvá pravice,
4aby tvá almužna byla v skrytě, a tvůj Otec, jenž v skrytě vidí, ti odplatí.“
5„A kdykoliv se modlíte, nebuďte jako pokrytci! Ti se modlí s oblibou v synagogách a na rozích náměstí, aby je lidé viděli. Vpravdě pravím vám: Vzali svou odplatu.
6Když se však ty modlíš, vejdi do svého pokojíka, zavři dveře a pomodli se k Otci svému v skrytě, a tvůj Otec, jenž v skrytě vidí, ti odplatí.“
7„Modlíte-li se pak, nemluvte mnoho jako pohani! Ti se totiž domnívají, že budou vyslyšeni pro svou mnohomluvnost.
8Nepřipodobňujte se jim! Ví zajisté Otec váš, čeho je vám potřebí, dříve než ho prosíte.“
9„Takto se tedy budete modliti vy: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé!
10Přijď království tvé! Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi!
11Chléb náš vezdejší dej nám dnes!
12A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům!
13A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého! [Amen.]“
14„Neboť odpustíte-li lidem jejich provinění, odpustí také vám váš Otec nebeský [vaše poklesky].
15Neodpustíte-li však lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše hříchy.“
16„Kdykoliv se pak postíte, nebuďte jako pokrytci zasmušilí! Neboť ti znešvařují svůj obličej, aby bylo lidem zjevno, že se postí. Vpravdě pravím vám: Vzali svou odplatu.
17Když se však ty postíš, pomaž si hlavu a tvář si umyj,
18aby lidé neviděli, že se postíš, nýbrž jen Otec tvůj, který je v skrytě; a tvůj Otec, jenž v skrytě vidí, ti odplatí.“
19Neskládejte si poklady na zemi, kde je rez a mol kazí a kde je zloději vykopávají a kradou;
20skládejte si však poklady v nebi, kde je ani rez ani mol nekazí a kde je zloději nevykopávají ani nekradou.
21Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“
22„Svící tvého těla je tvé oko. Je-li tvé oko zdravé, bude celé tvé tělo ve světle; je-li však tvé oko špatné, bude celé tvé tělo ve tmě.
23Je-li tedy světlo, které je v tobě, tmou, jak veliká bude sama tma?“
24„Nikdo nemůže sloužiti dvěma pánům; neboť buď bude jednoho nenáviděti, a druhého milovati, anebo jednoho se přidrží, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužiti Bohu i mamonu.“ Nepečujte úzkostlivě o své tělo!
25„Proto pravím vám: Nepečujte úzkostlivě o svůj život, co byste jedli, ani své tělo, čím byste je odívali. Což není život víc nežli pokrm a tělo více než oděv?
26Pohleďte na ptactvo nebeské: neseje ani nežne, ani neshromažďuje do stodol, a váš Otec nebeský je živí. Což nejste vy dražší než ono?
27A kdo z vás může svou starostlivostí přidati k délce svého věku jeden loket?
28A proč pečujete úzkostlivě o svůj oděv? Pozorujte polní lilie, jak rostou! Nepracují ani nepředou.
29Pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.
30Jestliže tedy Bůh tak odívá polní trávu, která dnes jest a zítra bývá hozena do pece, oč spíše vás, malověrní!“
31„Nepečujte tedy úzkostlivě a neříkejte:,Co budeme jísti, anebo co budeme píti, anebo čím se budeme odívati?'
32Neboť po tom všem se shánějí pohani. Ví zajisté váš Otec nebeský, že toho všeho potřebujete.
33Hledejte tedy nejprve království Boží a jeho spravedlnost, a toto všechno bude vám přidáno!
34Nepečujte proto úzkostlivě o zítřek; neboť zítřek bude pečovati sám o sebe. Každý den má sám dost své lopoty.“