1Jakmile Ježíš uzřel zástupy, vystoupil na horu. Když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.
2I otevřel svá ústa a učil je takto:
3„Blahoslavení chudí duchem, nebol jejich je království nebeské.
4Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou za úděl zemi.
5Blahoslavení lkající, neboť oni budou potěšeni.
6Blahoslavení, kteří lačnějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
7Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.
8Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou viděti Boha.
9Blahoslavení pokojní, neboť oni budou slouti synové Boží.
10Blahoslavení, kteří trpí příkoří pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.“
11„Blahoslavení jste, když vás budou pro mne tupit a pronásledovat a mluviti všechno zlé lživě proti vám.
12Radujte se a plesejte, neboť vaše odplata je hojná v nebesích! Vždyť tak také pronásledovali proroky, kteří žili před vámi.
13„Vy jste sůl země. Jestliže se sůl zkazí, jak se znovu stane slanou? K ničemu se již nehodí, leda ji vyhodit ven a nechat pošlapat od lidí.“
14„Vy jste světlo světa. Nemůže býti ukryto město ležící na hoře.
15Vždyť ani svíci nerozsvěcují a nestavějí ji pod kbelík, nýbrž na svícen aby svítila všem v domě.
16Tak sviť světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce, jenž je v nebesích.“
17“Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
18Vpravdě zajisté pravím vám: Dokud nepominou nebesa a země, nepomine jedno písmenko nebo jedna čárka ze Zákona, pokud se to všechno nestane.
19Kdo by tedy zrušil jedno z těchto, třebas i nejmenších přikázání a naučil tomu lidi, bude nejmenším v království nebeském; kdo však by je plnil a jim učil, ten bude velikým v království nebeském.
20Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost dokonalejší než zákoníků a farizeů, nevejdete do království nebeského.“
21„Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům:,Nezabiješ!‘ Kdo by zabil, propadne soudu.
22Já však pravím vám, že každý, kdo se (už) hněvá na svého bratra, propadne soudu. Kdo by však řekl svému bratru,hlupáku‘, propadne veleradě; a kdo by řekl,blázne‘, propadne pekelnému ohni.
23Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24zanechej svůj dar tam před oltářem, odejdi a napřed se smiř se svým bratrem! Potom teprve přijeď a obětuj svůj dar!“
25“Vyrovnej se se svým protivníkem rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě snad nevydal protivník soudci; nebol soudce by tě vydal biřicovi a byl bys uvržen do vězení.
26Vpravdě pravím tobě, nevyšel bys tam odtud, dokud bys nezaplatil poslední halíř.“
27„Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům:,Nezcizoložíš!’
28Já však pravím vám, že každý, kdo hledí na ženu s hříšnou touhou, již s ní zcizoložil v svém srdci.
29Pohoršuje-li tě tvé oko pravé, vyloupni je a odhoď od sebe; neboť je ti prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby bylo celé tvé tělo uvrženo do pekla.
30A pohoršuje-li tě tvá ruka pravá, utni ji a odhoď od sebe, neboť je ti prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby bylo celé tělo uvrženo do pekla.“
31„Bylo také řečeno:,Kdokoliv propustí svou manželku, ať jí dá propustný list!’
32Já však pravím vám, že každý, kdo by propustil svou manželku – vyjma pro cizoložství – uvádí ji v cizoložství; a kdo by propuštěnou pojal za manželku, cizoloží.“
33„Opět jste slyšeli, že bylo řečeno předkům:,Nepřísahej křivě,‘ ale,dodrž své přísahy Pánu!’
34Já však pravím vám, abyste vůbec nepřísahali: ani při nebi, neboť je to trůn Boží;
35ani při zemi, neboť je to podnož jeho nohou; ani při Jerusalemu, neboť je to město velikého krále.
36Ani při své hlavě nepřísahej, neboť nemůžeš učiniti jediný vlas ani bílým, ani černým.
37Vaše řeč budiž však:,Ano, ano’ –,ne, ne!’ Co nad to jest, ze zlého jest.“
38„Slyšeli jste, že bylo řečeno:,Oko za oko, zub za zub!'
39Já však pravím vám, abyste neodpírali zlému, naopak udeří-li tě někdo v tvé líce pravé, nastav mu i levé;
40a kdo se chce s tebou souditi a vzíti si tvou sukni, tomu zanechej i plášť;
41a přinutí-li tě někdo na jednu míli, jdi s ním i [další] dvě!
42Kdo tě prosí, tomu dej; a kdo si chce od tebe vypůjčiti, od toho se neodvracej!“
43„Slyšeli jste, že bylo řečeno:,Miluj bližního svého' a nenáviď nepřítele svého!
44Ale já pravím vám: Milujte své nepřátele, [dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí] a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a [pomlouvají],
45abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a dešť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46Neboť milujete-li ty, kteří vás milují, jakou budete míti odplatu? Což to nečiní i celníci?
47A budete-li pozdravovati své bratry, co zvláštního činíte? Což to nečiní i pohani?
48Buďte tedy dokonalí, jak dokonalý jest i váš Otec nebeský.“