Bible

1 V těch dnech byl s ním opět veliký zástup. Poněvadž neměli co jísti, svolal k sobě své učedníky a řekl jim: 2 „Líto je mi zástupu, neboť již tři dny meškají se mnou a nemají co jísti. 3 Rozpustím-li je lačné domů, zemdlí na cestě, neboť někteří z nich přišli z daleka.“ 4 I řekli mu jeho učedníci: „Odkud bude někdo moci nasytiti je chleby zde v pusté krajině?“ 5 Tu se jich otázal: „Kolik chlebů máte?“ Oni řekli: „Sedm.“ 6 I rozkázal zástupu, aby se rozložil po zemi. A vzav sedm chlebů, učinil díky, rozlámal je a dával svým učedníkům, aby je předkládali. I předložili je zástupu. 7 Také měli několik rybiček. Ty požehnal a dal je také předložiti. 8 I jedli a nasytili se. Zbylých kousků sebrali sedm košů. 9 Bylo pak [těch, kteří jedli,] asi čtyři tisíce. I rozpustil je. 10 A hned vstoupil se svými učedníky na loďku a připlul do krajiny dalmanutské. 11 Tu přišli farizeové a počali se s ním příti, žádajíce od něho znamení s nebe, aby ho pokoušeli. 12 Ale On si vzdychl v svém duchu a pravil: „Proč žádá toto pokolení znamení? Vpravdě pravím vám: Nebude dáno znamení tomuto pokolení.“ 13 A nechav je, vstoupil zase na loďku a přeplavil se na druhý břeh. 14 Zapomněli však vzíti si chleby a neměli s sebou na loďce nic než jeden chléb. 15 (Ježíš) jim přikazoval: „Hleďte, ať se varujete kvasu farizejského a kvasu Herodova!“ 16 I uvažovali mezi sebou: „To proto, že nemáme chlebů.“ 17 Když to Ježíš poznal, pravil jim: „Proč uvažujete, že nemáte chlebů? Ještě nechápete ani nerozumíte? Copak ještě máte své srdce zaslepeno? Majíce oči, nevidíte? 18 Majíce uši, neslyšíte? 19 A nepamatujete se na to, když jsem rozlámal pět chlebů mezi pět tisíc, kolik jste nasbírali košů plných kousků?“ Praví mu: „Dvanáct.“ 20 „A když sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste nasbírali košíků kousků?“ Praví mu: „Sedm.“ 21 Na to jim řekl: „A to ještě nerozumíte?“ 22 I přišli do Bethsaidy; tam přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl. 23 Vzal slepce za ruku a vyvedl ho z vesnice. Pak mu potřel slinou oči, vložil na něho ruce a tázal se ho, zdali co vidí. 24 I pohlédl vzhůru a řekl: „Vidím choditi lidi veliké jako stromy.“ 25 Nato mu vložil opět ruce na oči. I prohlédl a byl uzdraven, takže viděl všechno jasně. 26 A poslal ho domů s příkazem: „Jdi domů, a až vejdeš do vesnice, nikomu (o tom) nevykládej!“ 27 I vyšel Ježíš se svými učedníky do vesnic v okolí Caesareje Filipovy. Cestou se tázal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ 28 Oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní pak za jednoho z proroků.“ 29 Tu jim dí: „Vy pak za koho mě pokládáte?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“ 30 I přikázal jim přísně, aby to o něm nikomu neříkali. 31 I počal je poučovati, že Syn člověka musí mnoho vytrpěti a býti zavržen staršími a velekněžími i zákoníky a býti zabit a po třech dnech vstáti z mrtvých. 32 Ta slova mluvil otevřeně. I vzal ho Petr stranou a počal mu domlouvati; 33 ale On se obrátil, pohleděl na své učedníky a přísně přikázal Petrovi: „Jdi mi s očí, satane, neboť nemáš na zřeteli věci Boží, nýbrž věci lidské!“ 34 A když přivolal k sobě zástup i své učedníky, řekl jim: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám a vezmi svůj kříž a následuj mne! 35 Neboť kdo by chtěl svůj život zachrániti, ztratí jej; kdo by však svůj život pro mne a pro evangelium ztratil, zachrání jej. 36 Neboť co prospěje člověku, i kdyby celý svět získal, ale ztratil život (věčný)? 37 Anebo jakou výměnu dá člověk za svůj život (věčný)? 38 Neboť kdo se bude styděti za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude styděti také Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“ 39 Potom jim řekl: „Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokud neuzří království Boží přicházeti v moci.“