1Bylo to patnáctého roku vlády císaře Tiberia, kdy Pontský Pilát spravoval Judsko, Herodes byl údělným knížetem v Galileji, jeho bratr Filip údělným knížetem území iturejského a trachonického, a Lysaniáš údělným knížetem v Abileně,
2a velekněžími byli Annáš a Kaifáš. Tehdy byl povolán Pánem Jan, syn Zachariášův, když byl na poušti.
3I prošel celé jordánské území a kázal křest pokání na odpuštění hříchů,
4jak je psáno v knize řečí proroka Izaiáše: „Na poušti zaznívá hlas:,Připravte cestu Páně, urovnejte mu stezky!
5Každé údolí buď vyplněno, každá hora i pahrbek buď snížen! Co je křivé, buď narovnáno, a drsná místa staňte se rovnými cestami!
6A veškeré lidstvo uzří spásu Boží!' “
7Pravil tedy k zástupům, kteří vycházeli, aby byli od něho pokřtěni: „Pokolení zmijí, kdo vám ukázal, jak byste utekli budoucímu hněvu?
8Přinášejte tedy ovoce hodné pokání a nemyslete si:,Otce máme Abrahama,' neboť pravím vám, že Bůh může Abrahamovi z těchto kamenů vzbuditi syny!
9Již je přiložena sekera ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“
10I tázali se ho zástupové: „Co tedy máme činiti?“
11On jim odpověděl: „Kdo má dvě sukně, dej (jednu) tomu, který nemá žádné; a kdo má pokrmy, učiň podobně!“
12Přišli také celníci, aby byli pokřtěni, a řekli mu: „Mistře, co máme činiti?“
13On jim řekl: „Nevybírejte nic více, než co je pro vás ustanoveno!“
14Tázali se ho i vojáci: „Co máme činiti my?“ Řekl jim: „Nikoho neutiskujte, nikomu nekřivděte a buďte spokojeni se svým žoldem!“
15Lid byl v napětí a všichni myslili v svém srdci o Janovi, není-li on snad Mesiášem.
16Ale Jan přede všemi řekl: „Já křtím vás vodou. Avšak přijde mocnější než já. Jemu nejsem hoden ani řemínky rozvázati u jeho obuvi. On vás bude křtíti Duchem svatým a ohněm.
17S vějičkou v ruce vyčistí svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy bude páliti neuhasitelným ohněm.“
18A ještě mnoha jinými slovy napomínal lid a hlásal mu radostnou zvěst.
19Kníže Herodes – kterého on káral kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a kvůli všem ostatním nešlechetnostem, kterých se Herodes dopouštěl –
20dal ještě k tomu všemu Jana zavříti do žaláře.
21Když byl křtěn všechen lid a když i Ježíš byl pokřtěn a modlil se, otevřelo se nebe
22a Duch svatý sestoupil v tělesné podobě jako holubice na něj a s nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milý Syn, v tobě se mi zalíbilo.“
23Když Ježíš začínal, byl asi ve třiceti letech. Domnívali se o něm, že je syn Josefův; ten byl syn Heliův, ten Matatův,
24ten Leviův, ten Melchův, ten Jannův, ten Josefův,
25ten Matatiášův, ten Amosův, ten Nahumův, ten Esliův, ten Naggeův,
26ten Maatův, ten Matatiášův, ten Semejův, ten Josefův, ten Judův,
27ten Joananův, ten Resův, ten Zorobabelův, ten Salatielův, ten Neriův,
28ten Melchiův, ten Addiův, ten Kosamův, ten Elmadamův, ten Herův,
29ten Jesusův, ten Eliezerův, ten Jorimův, ten Matatův, ten Leviův,
30ten Simeonův, ten Judův, ten Josefův, ten Jonášův, ten Eliakimův, ten
31Meleův, ten Mennův, ten Matatův, ten Nathanův, ten Davidův,
32ten Jesseův, ten Obedův, ten Boozův, ten Salmonův, ten Naassonův,
33ten Aminadabův, ten Aramův, tenEzronův, ten Faresův, ten Judův,
34ten Jakubův, ten Izákův, ten Abrahamův, ten Thareův, ten Nachorův,
35ten Sarugův, ten Ragauův, ten Falegův, ten Heberův, ten Saleův,
36ten Kainanův, ten Arfaxadův, ten Semův, ten Noemův, ten Lamechův,
37ten Metusalemův, ten Henochův, ten Jaredův, ten Malaleelův, ten Kainanův,
38ten Enosův, ten Setův, ten Adamův, ten (pochází) od Boha.