Bible

1 Ježíš vešel do Jericha a ubíral se jím. 2 A hle, byl tu muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním nad celníky; a byl bohat. 3 I rád by byl spatřil Ježíše, kdo to jest, ale pro zástup nemohl, neboť byl malé postavy. 4 Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, ježto měl jíti kolem. 5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohleděl vzhůru, spatřil jej a řekl mu: „Zachee, spěšně sestup dolů, neboť dnes musím zůstati v tvém domě!“ 6 I slezl spěšně a přijal ho s radostí. 7 Všichni, kteří to viděli, reptali a pravili: „K hříšníku zavítal.“ 8 Zacheus však přistoupil k Pánu a řekl mu: „Hle, polovici svého majetku, Pane, dávám chudým, a ošidil-li jsem někoho, nahradím čtvernásobně.“ 9 Ježíš mu řekl: „Dnes se dostalo spásy tomuto domu, neboť i on je synem Abrahamovým. 10 Syn člověka přišel totiž hledat a spasit, co zahynulo.“ 11 Když ho poslouchali, připojil ještě jedno podobenství, protože byl blízko Jerusalema a oni byli toho domnění, že se království Boží zjeví hned. 12 Pravil totiž: „Jeden urozený člověk se odebral do daleké krajiny, aby získal pro sebe královskou důstojnost a aby se opět vrátil. 13 Povolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim:,Těžte jimi, dokud nepřijdu!' “ 14 „Ale jeho spoluobčané ho nenáviděli; poslali za ním posly se vzkazem:,Nechceme, aby tento kraloval nad námi!' “ 15 „Když se vrátil v královské důstojnosti, dal si povolati ony služebníky, jimž dal dříve peníze, aby zvěděl, kolik každý vytěžil. 16 I přišel první a řekl:,Pane, tvá hřivna vyzískala deset hřiven.' 17 On mu řekl:,Dobře, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl nad malým věrný, 18 vládni nad desíti městy!' A přišel druhý a řekl:,Pane, tvá hřivna vyzískala pět hřiven.' 19 A tomu řekl:,Také ty buď nad pěti městy!' 20 Přišel jiný a řekl:,Pane, tu je tvá hřivna; měl jsem ji uloženu v šátku. 21 Neboť jsem se tě bál, poněvadž jsi člověk přísný: bereš, co jsi nepoložil, a žneš, co jsi nerozsel.' 22 Dí mu:,Z tvých úst tě soudím, služebníku špatný! Věděl jsi, že já jsem člověk přísný: beru, co jsem nepoložil, a žnu, co jsem nerozsel. 23 Proč jsi tedy neuložil mé peníze, abych já je po svém návratu vybral i s úrokem?' 24 A řekl okolostojícím:,Odeberte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který mé deset hřiven!' 25 I řekli mu:,Pane, má deset hřiven.' “ 26 „Pravím vám: Kdo má, tomu bude dáno; [a bude míti přebytek;] tomu však, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27 Ale ty mé nepřátele, kteří mě nechtěli míti svým králem, přiveďte sem a usmrťte je přede mnou!“ 28 Po těch slovech kráčel napřed a ubíral se do Jerusalema. 29 Když se přiblížil k Bethfage a Bethanii u hory, která se nazývá Olivetská, poslal dva své učedníky 30 se slovy: „Jděte do vesnice, která je před vámi! Jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na kterém nikdo nikdy neseděl. Odvažte je a přiveďte sem! 31 Otáže-li se vás někdo:,Proč je odvazujete?' řekněte mu toto:,Pán je potřebuje.'“ 32 Odešli tedy ti, kteří byli posláni, a nalezli oslátko státi, jak jim řekl. 33 Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč odvazujete oslátko?“ 34 Oni řekli: „Pán je potřebuje.“ 35 I přivedli je k Ježíšovi. Přehodili přes oslátko svá roucha a posadili na ně Ježíše. 36 Když pak jel, prostírali na cestu svá roucha. 37 A když se již přibližoval ke svahu hory Olivetské, počal celý zástup jeho učedníků s radostí hlasitě chváliti Boha za všechny divy, které spatřili. 38 Volali: „Požehnaný, jenž přichází jako král ve jménu Páně! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“ 39 Ale někteří farizeové ze zástupu mu pravili: „Mistře, pokárej své učedníky!“ 40 On jim však řekl: „Pravím vám: Zmlknou-li tito, kamení bude volati.“ 41 A když se Ježíš přiblížil a spatřil město, zaplakal nad ním a pravil: 42 „Kdybys bylo poznalo i ty, a to v tento svůj den, co je ti k pokoji! Ale nyní je to skryto před tvýma očima. 43 Přijdou na tebe dni, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem a oblehnou tě a se všech stran tě sevrou, 44 a na zem povalí tebe i tvé děti, které jsou v tobě; a nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas svého navštívení.“ 45 Pak vešel do chrámu a počal vyháněti [prodavače a] kupující v něm. 46 Řekl jim: „Je psáno:,Dům můj je domem modlitby.' Vy však jste jej učinili peleší lotrovskou.“ 47 I učil každého dne v chrámě. Velekněží však, zákoníci i předáci lidu rádi by ho byli zahubili, 48 ale nepřipadali na nic, co by mu učinili, neboť veškerý lid lnul k němu a poslouchal ho.