Bible

1 Bylo to před velikonoční slavností. Poněvadž Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa odešel k Otci, a poněvadž miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim svou lásku měrou nejvyšší. 2 Konala se večeře. Ďábel již vnukl Jidáši, synu Šimona Iškariotského, do jeho srdce, aby ho zradil. 3 Jsa si (Ježíš) vědom toho, že mu Otec dal do rukou všechno a že vyšel od Boha a jde k Bohu, vstává od večeře a odkládá svůj šat. 4 Pak vzal lněné roucho a přepásal se. 5 Potom nalil vody do umyvadla a počal umývati učedníkům nohy a utírati je rouchem, kterým byl přepásán. 6 Přišel tedy k Simonu Petrovi. I řekl mu Petr: „Pane, ty mně myješ nohy?“ 7 Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, ty nevíš nyní, ale pochopíš později.“ 8 Dí mu Petr: „Nebudeš mi mýti nohy na věky!“ Ježíš mu odvětil: „Jestliže tě neumyji, nebudeš míti podíl se mnou.“ 9 Dí jemu Šimon Petr: „Pane, nejen mé nohy, nýbrž i ruce a hlavu!“ 10 Dí mu Ježíš: „Kdo se vykoupal, nepotřebuje si umýti víc než nohy, neboť je celý čistý; i vy jste čisti, ale ne všichni.“ – 11 Věděl totiž, kdo je ten, který ho zradí. Proto řekl: „Nejste čisti všichni.“ 12 Když jim tedy umyl nohy, vzal svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Víte-li, co jsem vám učinil? 13 Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem a správně pravíte, neboť jsem jím. 14 Jestliže tedy já, váš Pán a Mistr, umyl jsem vám nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývati. 15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste i vy činili tak, jako jsem já učinil vám. 16 Vpravdě, vpravdě pravím vám: Není služebník větší nad svého pána, ani posel větší nad toho, který ho poslal. 17 Víte-li to, blahoslavení budete, jestliže podle toho budete jednati. 18 Nepravím to o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil, avšak aby se naplnilo Písmo:,Kdo jí se mnou chléb, pozdvihne proti mně svou patu.' 19 Již nyní pravím (to) vám, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane, že jsem to já. 20 Vpravdě, vpravdě pravím vám: Kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá; kdo však mne přijímá, přijímá Toho, který mě poslal.“ 21 Po těch slovech se zkormoutil Ježíš v duchu a prohlásil: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Jeden z vás mě zradí.“ 22 I pohlíželi učedníci jeden na druhého, neboť byli na rozpacích, o kom to praví. 23 Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, spočíval na prsou Ježíšových. 24 Tomu pokynul Šimon Petr a řekl mu: „Kdo je ten, o němž mluvíš?“ 25 On se tedy naklonil na Ježíšovu hruď a řekl mu: „Pane, kdo je to?“ 26 Ježíš odpověděl: „Ten je to, komu já podám namočenou skývu.“ A namočil skývu a podal ji Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. 27 Po té skývě vešel do něho ďábel. I řekl mu Ježíš: „Co činíš, učiň rychle!“ 28 To však nikdo ze spolustolujících nevěděl, proč mu to řekl. 29 Poněvadž totiž měl Jidáš (na starosti) měšec, mínili někteří, že mu Ježíš řekl: „Nakup, co potřebujeme na svátky,“ anebo aby dal něco chudým. 30 Jakmile vzal Jidáš skývu, ihned vyšel ven. Byla noc. 31 Když pak odešel, pravil Ježíš: „Nyní jest oslaven Syn člověka a Bůh jest oslaven v něm. 32 Je-li Bůh v něm oslaven, oslaví ho i Bůh sám v sobě; ano, hned ho oslaví. 33 Dítky, ještě maličko jsem s vámi! Budete mě hledati, ale jak jsem řekl židům, tak pravím nyní vám: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti. 34 Přikázání nové vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, abyste se i vy milovali navzájem. 35 Podle toho poznají všichni, že jste moji učedníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.“ 36 Řekl mu Šimon Petr: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, nemůžeš za mnou nyní jíti, ale půjdeš později.“ 37 Dí mu Petr: „Pane, proč nemohu nyní za tebou jíti? Svůj život dám za tebe!“ 38 Odpověděl mu Ježíš: „Svůj život dáš za mne? Vpravdě, vpravdě pravím tobě: Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“