Bible

1 Nevystupujte, moji bratří, příliš jako učitelé! Víte přece, že (tím) dostanete těžší soud. 2 Vždyť v mnohém klesáme všichni. Jestliže se někdo neprohřešuje slovem, je to muž dokonalý, který je schopen držeti na uzdě také celé tělo. 3 Dáváme-li však koňům uzdy do tlamy, aby nás poslouchali, řídíme též celé jejich tělo. 4 Hle, i lodi, ačkoliv jsou veliké a bývají hnány prudkými větry, jsou řízeny zcela malým kormidlem, kamkoliv chce vůle kormidelníkova. 5 Tak i jazyk je sice malý úd, ale velikými věcmi se honosí. 6 Hle, jak malý oheň a jak veliký les zapálí! Tak i jazyk jest ohněm a vesmírem nepravostí. Jazyk se projevuje mezi našimi údy jako moc poskvrňující celé tělo, ano, rozpalován jsa peklem, zapaluje kolo našeho života. 7 Člověk zkrocuje a zkrotil všechny druhy zvířat, ptáků, plazů i vodní zvířeny, 8 ale jazyk, toto nepokojné zlo, plné smrtícího jedu, zkrotiti nedovede nikdo z lidí. 9 Jím velebíme Pána a Otce, a jím zlořečíme lidem, stvořeným podle obrazu Božího. 10 Z týchž úst vychází dobrořečení i zlořečení. Nemá to tak býti, moji bratří! 11 Což vydává pramen týmž ústím sladkou i hořkou [vodu]“? 12 Či může, moji bratří, fíkovník nést i hrozny a vinný keř fíky? Tak nemůže ani pramen slaný dávati sladkou vodu. 13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ten ať ukáže dobrým životem, že své skutky koná v moudré tichosti! 14 Máte-li však v svém srdci horkou řevnivost a sobectví, nechlubte se a nelžete proti pravdě! 15 To není (ta) moudrost, která přichází shůry, nýbrž pozemská, smyslná, ďábelská. 16 Neboť kde je řevnivost a sobectví, tam je rozbroj a všeliký skutek zlý. 17 Moudrost shůry však je předně čistá, potom pokojná, laskavá, ústupná, [k dobrému nakloněná,] plná milosrdenství a dobrého ovoce, upřímná a bez pokrytectví. 18 Ovoce spravedlnosti se pak v pokoji rozsévá těm, kdož se příčiňují o pokoj.