Hebrews 3
1 Proto, věřící bratří, účastníci nebeského povolání, pozorujte Ježíše, vyslance a velekněze naší víry!
2 Ten je věrný Tomu, jenž ho ustanovil, jako byl (věrný) Mojžíš v celém Jeho národě.
3 Neboť On byl uznán za hodna tím větší slávy než Mojžíš, čím větší čest má stavitel než dům.
4 Každý totiž dům má svého stavitele, stavitel však vesmíru je Bůh.
5 Mojžíš byl sice věrný v celém Jeho národě jako služebník k dosvědčení toho, co se mělo hlásati,
6 Kristus však jako Syn (Boží) v svém národě. Jeho národem jsme my, jestliže ovšem pevně zachováváme až do konce důvěru a slavnou naději.
7 Proto, jak praví Duch svatý: „Uslyšíte-li dnes jeho hlas,
8 nezatvrzujte své srdce jako v,Rozhořčení', jako tehdy na poušti v,Pokušení',
9 kde vaši otcové mě pokoušeli a zkoumali mě,
10 ač viděli má díla po čtyřicet let. Proto jsem se rozhněval na toto pokolení a řekl:,Ustavičně bloudí srdcem'. Ale oni nepoznali mé cesty,
11 takže jsem přísahal v svém hněvu: Nevejdou do mého odpočinutí.“
12 Hleďte, bratří, aby snad někdo z vás nebyl zlého, nevěrného srdce, které by odpadlo od Boha živého,
13 nýbrž povzbuzujte jeden druhého každodenně, pokud se říká „dnes“, aby se nikdo z vás nezatvrdil klamným hříchem.
14 Vždyť jsme účastníky Kristovými, jestliže ovšem pevně až do konce zachováváme víru, kterou jsme měli na počátku.
15 Neboť se praví: „Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte své srdce jako v,Rozhořčení'!“
16 Někteří totiž uslyševše, byli odbojní, ale ne všichni ti, kteří vyšli z Egypta za vedení Mojžíšova.
17 Nuže, na koho se hněval po čtyřicet let? Ne-li na ty, kdož zhřešili, jejichž těla zahynula na poušti?
18 A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí? Což ne těm, kdož byli nevěrní?
19 I vidíme, že nemohli vejíti pro (svou) nevěru.