Acts 25
1 Když Festus nastoupil do té provincie, odebral se po třech dnech z Caesareje do Jerusalema.
2 I předstoupili před něho velekněží a přední židé se žalobou proti Pavlovi
3 a snažně si žádali od něho jako milost – proti Pavlovi – aby ho dal přivésti do Jerusalema. – Strojili mu totiž úklady, chtějíce ho na cestě usmrtiti. –
4 Ale Festus odpověděl, že Pavel je ve vazbě v Caesareji, on pak sám že vbrzku odjede.
5 „Vaši pověřenci tedy,“ pravil, „ať odejdou se mnou, a je-li na tom muži nějaká vina, ať podají na něho žalobu!“
6 Pobyl pak mezi nimi ne více než osm nebo deset dní; nato se odebral do Caesareje. Druhého dne se posadil na soudnou stolici a kázal Pavla přivésti.
7 Když byl přiveden, obstoupili ho židé, kteří přišli z Jerusalema, a vedli proti němu mnoho těžkých žalob, avšak nemohli je dokázati.
8 Pavel se hájil totiž takto: „Neprovinil jsem se a v ničem ani proti židovskému zákonu ani proti chrámu ani proti císaři.“
9 Ale Festus, chtěje se zavděčiti židům, odpověděl Pavlovi: „Chceš jíti do Jerusalema a tam býti souzen pro to přede mnou?“
10 Pavel však odpověděl: „Před císařským soudem stojím, zde mám býti souzen! Židům jsem v ničem neublížil, jak i ty dobře víš.
11 Provinil-li jsem se přece anebo spáchal-li jsem něco, co zasluhuje smrti, nezdráhám se umříti. Není-li však nic na. tom, z čeho mě tito obviňují, nikdo mě nemůže jim vydati. K císaři se odvolávám!“
12 Tu Festus promluviv s radou, řekl: „K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš!“
13 Po několika dnech král Agrippa a Bernike přijeli do Caesareje, aby pozdravili Festa.
14 Poněvadž tam byli mnoho dní, předložil Festus králi Pavlovu záležitost se slovy: „Od Felixa byl ponechán ve vazbě jeden muž,
15 na něhož za mého pobytu v Jerusalemě podali židovští velekněží a starší žalobu žádajíce, aby byl odsouzen.
16 Odpověděl jsem jim však:,U Římanů není zvykem odsouditi nějakého člověka dříve, než by měl obžalovaný před sebou žalobce a dostal příležitost proti obžalobě se hájiti.'
17 Když tedy se tu sešli, posadil jsem se druhého dne bez odkladu na soudnou stolici a dal toho muže předvésti.
18 Žalobci předstoupili, avšak nepřednášeli žádné obvinění, které by bylo podle mého soudu zlé.
19 Měli proti němu jen jakési spory o své náboženství a o jakéhosi Ježíše mrtvého, o němž však Pavel tvrdil, že žije.
20 Já však, jsa na rozpacích v té věci, pravil jsem, chce-li jíti do Jerusalema a tam býti pro ty věci souzen.
21 Poněvadž se však Pavel odvolal, aby byl držen (ve vazbě) až do rozhodnutí císařova, rozkázal jsem ho držeti dále, pokud ho nepošlu k císaři.“
22 I řekl Agrippa Festovi: „Rád bych si i já poslechl toho člověka.“ A on řekl: „Zítra ho uslyšíš.“
23 Druhého dne tedy přišel Agrippa i Bernike s velikou okázalostí a vešli i s veliteli a předními muži města do přijímací síně. Na rozkaz Festův byl předveden Pavel.
24 I řekl Festus: „Králi Agrippo a všichni muži s námi zde přítomní! Zde vidíte toho, kvůli němuž veliké množství židů v Jerusalemě i zde na mne s křikem doléhá, že nesmí zůstat na živu.
25 Ale já jsem shledal, že neučinil nic, co zasluhuje smrti. Poněvadž se však odvolal k císaři, rozhodl jsem se ho poslat k němu.
26 Ale nevím, co určitého bych o něm napsal svému pánu. Proto jsem ho předvedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po výslechu věděl, co mám psáti;
27 neboť se mi zdá nerozumné poslati vězně bez udání jeho viny.