1V Ikoniu vstoupili společně do židovské synagogy a tak mluvili, že uvěřilo veliké množství židů i pohanů.
2Ale židé, kteří zůstali v nevěře, pobouřili a podnítili pohany proti bratřím.
3Přesto zůstali tam dlouhý čas a mluvili neohroženě s důvěrou v Pána, který osvědčoval slovo své milosti zázraky a divy, jež činil skrze ruce jejich.
4Ale obyvatelstvo města se rozštěpilo: jedni byli při židech, druzí při apoštolech.
5Pohani a židé se svými představenými se shlukli, aby je ztýrali a ukamenovali.
6Když to poznali, utekli do lykaonských měst, do Lystry a Derbe a (jejich) okolí; a tam kázali evangelium.
7V Lystře sedával jeden muž s nemocnýma nohama, chromý od narození, který nikdy nechodil.
8Ten poslouchal Pavla. On pohleděl naň a když viděl, že má víru, aby byl uzdraven, řekl hlasitě:
9„Postav se zpříma na nohy!“
10I vyskočil a chodil. A když zástupové uzřeli, co Pavel učinil, zvolali lykaonsky: „Bohové v lidské podobě sestoupili k nám!“
11I nazvali Barnabáše Jupiterem, Pavla pak Merkurem, neboť on byl mluvčím.
12Ano kněz Jupitera předměstského přivedl k bráně býky s věnci a chtěl s lidem obětovati.
13Jakmile o tom apoštolové Barnabáš a Pavel uslyšeli, roztrhli svá roucha a
14vyběhli s křikem mezi zástupy a pravili: „Muži, co to činíte? I my jsme smrtelníci a lidé jako vy! Kážeme vám evangelium, abyste se obrátili od těchto nicotných (model) k Bohu živému, který stvořil nebe i zemi a moře i všechno, co jev nich.
15V minulých dobách nechal Bůh všechny národy choditi po jejich cestách,
16třebas že se jim projevoval konáním dobra: s nebe dával déšť a úrodné časy a naplňoval pokrmem a radostí vaše srdce.“
17A když to mluvili, stěží zadrželi zástupy, aby jim neobětovaly.
18Ale přišli tam židé z Antiochie a Ikonia, a přemluvivše zástupy, kamenovali Pavla, a v domnění, že je mrtev, vyvlekli ho ven z města.
19Když ho však učedníci obstoupili, vstal a vešel do města; a druhého dne odešel s Barnabášem do Derbe.
20I kázali evangelium tomu městu a získali mnoho učedníků.
21Potom se navrátili do Lystry, Ikonia a do Antiochie. Posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře, (učíce je,) že mnohým soužením musíme vcházeti do království Božího.
22V každé křesťanské obci ustanovili jim po modlitbě a postu starší a odporučili je Pánu, v něhož uvěřili.
23Když prošli Pisidií, přišli do Pamfylie a hlásali slovo [Páně] v Perge.
24Pak se odebrali do Attalie.
25Odtud odpluli do Antiochie, odkud byli doporučeni milostí Boží k dílu, které vykonali.
26Po svém příchodu shromáždili křesťanskou obec a vypravovali, jak veliké věci učinil Bůh skrze ně a že otevřel pohanům dveře víry.
27I pobyli tu s učedníky delší čas.