1Proto konajíce tuto službu podle milosrdenství, kterého jsme dosáhli, nemalomyslníme,
2nýbrž odřekli jsme se nečestného tajnůstkářství a nejednáme záludně ani nezkrucujeme slovo Boží; ale otevřeným hlásáním pravdy se doporučujeme všemu lidskému svědomí před Bohem.
3Je-li však naše evangelium nesrozumitelné, je nesrozumitelné pro ty, kdož hynou,
4pro ty nevěřící, jimž bůžek tohoto světa zaslepil rozum, aby se [jim] nerozsvítilo světlo evangelia o velebnosti Krista, jenž jest obrazem Božím.
5Vždyť nehlásáme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jakožto Pána, sebe pak (pokládáme) za vaše služebníky pro Ježíše.
6Neboť týž Bůh, který řekl, aby ze tmy zasvitlo světlo, rozsvítil světlo v našich srdcích, aby se rozsvítilo poznání velebnosti Boží na osobě Ježíše Krista.
7Máme však tento poklad v hliněných nádobách, aby bylo vidět, že ta přenesmírná moc je z Boha, a ne z nás.
8Ve všem býváme souženi, ale nepodléháme, býváme v nesnázích, ale nezoufáme,
9býváme pronásledováni, ale ne opuštěni, na zem poraženi, ale ne zahubeni.
10Stále nosíme utrpení Ježíšovo na svém těle, aby bylo vidět život Ježíšův na našem těle.
11Ustavičně totiž my, kteří žijeme, jsme vydáváni na smrt kvůli Ježíši, aby bylo vidět život Ježíšův na našem smrtelném těle.
12Tak je činná v nás smrt, ve vás však (je činný) život.
13Máme však téhož Ducha víry, jak je psáno: „Uvěřil jsem, proto jsem mluvil.“
14Proto věříme i my a proto mluvíme, ježto víme, že Ten, jenž vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví s vámi (před něho).
15Neboť všecko (se děje) kvůli vám, aby se milost velmi rozmnožila na mnohé a tak rozhojnila díky k slávě Boží.
16Proto neklesáme na mysli, nýbrž, ač vnější náš člověk hyne, přece se náš vnitřní člověk obnovuje den co den.
17Vždyť naše soužení, které je pomíjející a nepatrné, zjednává nám přenesmírnou, věčnou, vše převyšující slávu,
18protože my máme zřetel ne k věcem viditelným, nýbrž k neviditelným; neboť věci viditelné jsou pomíjející, neviditelné však věčné.