1O duchovních darech však nechci, bratří, abyste byli v nevědomosti.
2Víte, když jste byli pohany, že jste se nechávali voditi jakýmsi popudem k němým modlám.
3Proto vám oznamuji: Nikdo, kdo mluví v Duchu Božím, nepraví: „Proklet buď Ježíš!“ A nikdo nemůže říci: „Pánem jest Ježíš“, leda v Duchu svatém.
4Jsou tedy dary rozličné, ale tentýž Duch;
5a rozličné jsou úřady, ale tentýž Pán;
6a rozličné jsou účinky, ale tentýž Bůh, který to všechno působí ve všech.
7Každému se však uděluje projevování Ducha k užitku (Církve).
8Jednomu se totiž uděluje skrze Ducha řeč moudrosti, druhému řeč poznání podle téhož Ducha,
9jinému víra v témž Duchu, jinému pak dar uzdravování v stejném Duchu, jinému konání zázraků,
10jinému dar prorokování, jinému dar rozeznávání duchů, jinému dar rozličných jazyků, jinému vykládání řečí;
11to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje jednomu každému podle své vůle.
12Jako totiž tělo jest jedno a přece má mnoho údů, všecky pak údy těla, ač jich je mnoho, tvoří jedno tělo, tak (je to) i v Kristu.
13Neboť v jednom Duchu byli jsme my všichni pokřtěni v jedno tělo, ať jsme byli židy nebo pohany, ať otroky nebo pány, a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.
14Vždyť ani tělo se neskládá z jednoho údu, nýbrž z mnoha údů.
15Řekne-li noha: „Poněvadž nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ což proto k tělu nepatří?
16A řekne-li ucho: „Poněvadž nejsem oko, nepatřím k tělu,“ což proto k tělu nepatří?
17Kdyby celé tělo bylo (jen) oko, kde by byly uši? Kdyby celé tělo bylo ucho, kde by byl nos?
18Bůh přece umístil údy v těle, jeden každý z nich, jak chtěl.
19Kdyby všechny byly jeden úd, kde by bylo tělo?
20Je však mnoho údů, ale jedno tělo.
21Také nemůže oko říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ anebo zase nohám hlava: „Nepotřebuji vás.“
22Naopak, právě ty údy těla, které se zdají slabšími, bývají mnohem potřebnější,
23a ty údy těla, které pokládáme za méně čestné, přiodíváme čestněji; a naše (údy), jež třeba zakrývat, jsou slušněji odívány,
24kdežto naše (údy) slušné toho nepotřebují. Ale Bůh spojil tělo tak, že dal větší čest tomu (údu), kterému se jí nedostávalo,
25aby nebyla roztržka v těle, nýbrž aby údy pečovaly o sebe vespolek stejně.
26A trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny údy; dochází-li slávy jeden úd, radují se spolu s ním všechny údy.
27Vy však jste tělo Kristovo a každý jednotlivec (jeho) úd.
28A některým určil Bůh místo v Církvi: ustanovil předně apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele; potom (udělil) dar zázraků, potom dary uzdravování, pomáhání, vedení správy, dar rozličných jazyků [a vykládání řečí].
29Jsou snad všichni apoštoly? Všichni proroky? Všichni učiteli? Činí snad všichni zázraky?
30Či všichni mají dar uzdravování? Všichni mluví (různými) jazyky? Všichni vykládají?
31Usilujte o dary lepší! A ještě vám ukáži cestu na výsost vznešenou.