1Buďte mými následovníky, jako i já jsem Kristovým!
2Chválím pak vás, [bratří], že ve všem pamatujete na mne a zachováváte naučení, jak jsem vám je podal.
3Rád bych však, abyste věděli, že hlavou pro každého muže je Kristus, hlavou pak pro ženu muž, hlavou však pro Krista Bůh (Otec).
4Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s hlavou přikrytou, hanobí svou hlavu;
5kdežto každá žena hanobí svou hlavu, modlí-li se a prorokuje-li s hlavou nezakrytou; neboť je to právě tak, jako by se oholila.
6A nezakrývá-li si žena hlavu, ať se dá ostříhati! Je-li však hanbou pro ženu dáti se ostříhati nebo oholiti, ať si zakrývá svou hlavu!
7Muž totiž si nemá pokrývati hlavu, neboť jest obrazem a slávou Boží; žena však je slávou mužovou.
8Neboť není muž ze ženy, nýbrž žena z muže;
9vždyť ani nebyl stvořen muž pro ženu, nýbrž žena pro muže.
10Proto má míti žena na hlavě znak moci pro anděly.
11Avšak v Pánu ani muž není bez ženy, ani žena bez muže.
12Neboť jako je žena z muže, tak jest i muž skrze ženu; všechno pak (je) z Boha.
13Posuďte sami u sebe: Sluší se, aby se žena modlila k Bohu bez závoje?
14A neučí vás i příroda, že není ke cti pro muže, nechá-li si růsti dlouhé vlasy?
15Má-li však žena dlouhé vlasy, je to pro ni okrasou, neboť vlasy jsou jí dány místo závoje.
16Líbí-li se však někomu příti se o tom, (věz:) my takový zvyk nemáme, ani křesťanské obce Boží.
17Toto, co (nyní) nařizuji, není vám k chvále, neboť se scházíte nikoli k lepšímu, nýbrž k horšímu.
18Předně totiž slyším, že při vašem společném shromáždění bývají mezi vámi roztržky, a částečně tomu i věřím;
19neboť i rozštěpení musí býti mezi vámi, aby se ukázalo, kteří jsou mezi vámi osvědčení.
20Když tedy se scházíte dohromady, nebývá to již slavení večeře Páně,
21neboť každý napřed bere svou večeři při jídle, a jeden lační, kdežto druhý je napilý.
22Což nemáte domy k jídlu a pití? Či snad pohrdáte Církví Boží a zahanbujete ty, kdož (nic) nemají? Co vám mám říci? Mám vás chváliti? V této věci (vás) nechválím.
23Neboť já jsem přijal od Pána to, co jsem vám též odevzdal: Pán Ježíš té noci, v které byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej
24a řekl: „[Vezměte a jezte!] Toto je Tělo mé, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku!“
25Podobně vzal po jídle i kalich a řekl: „Tento kalich je nová úmluva (potvrzená) mou Krví; to čiňte, kdykoli (jej) budete píti, na mou památku!“
26Kdykoliv totiž budete jísti tento chléb a píti kalich, smrt Páně budete zvěstovati, dokud nepřijde.
27Proto kdo bude jísti tento chléb nebo píti kalich Páně nehodně, proviní se proti Tělu a Krvi Páně.
28Ať zpytuje však každý sám sebe a pak ať z toho chleba jí a z kalichu pije;
29neboť kdo jí a pije [nehodně], odsouzení sobě jí a pije, poněvadž nesoudí náležitě o Tělu [Páně].
30Proto je mezi vámi mnoho nemocných a slabých, a mnozí zesnuli.
31Kdybychom sami sebe posuzovali, nebyli bychom souzeni.
32Jsme-li však souzeni Pánem, jsme vychováváni, abychom nebyli s tímto světem zavrženi.
33Proto, moji bratří, když se scházíte k hodům, čekejte jedni na druhé!
34Má-li někdo hlad, ať pojí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci uspořádám, jakmile přijdu.