1Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
2na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
3Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno."
4Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina."
5Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí."
6Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
7Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj.
8Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak.
9Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha
10a řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli."
11Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
12Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.
13Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.
14V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.
15Udělal si z provazů bič a všechny z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel
16a prodavačům holubů poručil: "Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!"
17Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro tvůj dům mne stráví.'
18Židé mu řekli: "Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?"
19Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím."
20Tu řekli Židé: "Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?"
21On však mluvil o chrámu svého těla.
22Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.
23Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.
24Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;
25nepotřeboval, aby mu někdo o něm říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.