1Jób na to odpověděl:
2"Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla? Jak zachráníš vysílené rámě?
3Jak poradíš tam, kde chybí moudrost? Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?
4Komu povídáš ta slova? Čí to dech vychází z tebe?
5Stíny zemřelých se úzkostně chvějí, i vody dole a co v nich přebývá.
6Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta.
7On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi,
8vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne;
9svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak.
10Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma.
11Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;
12svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal.
13Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada.
14Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?"