Titus 1
1 Pavel, služebník Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru vyvolenců Božích a (pro) poznání pravdy, která jest ke zbožnosti,
2 k naději v život věčný, který zaslíbil neklamný Bůh před věčnými časy, -
3 ale časem svým uvedl ve známost slovo své hlásáním, kterým já jsem byl pověřen podle příkazu Spasitele našeho, Boha, -
4 Titovi, pravému synu svému podle společné víry: Milost a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, Spasitele našeho.
5 K tomu jsem tě nechal na Krétě, abys spravil nedostatky a ustanovil po městech duchovní, jak jsem ti byl nařídil,
6 totiž je-li kdo bez úhony, mužem jedné manželky a má dítky věřící, o nichž nejde pověst, že jsou nevázané neb nepoddajné.
7 Neboť biskup má býti bezúhonný jakožto správce Boží, ne samolibý, ne hněvivý, ne pijan, ne rváč, ne mrzkého zisku chtivý,
8 nýbrž pohostinný, dobra milovný, střízlivý, spravedlivý, zbožný, zdrželivý,
9 držící se spolehlivého slova, které jest podle učení, aby mohl i přimlouvati v učení zdravém i usvědčovati odpůrce.
10 Neboť jest mnoho i neposlušníků, tlachalů a podvodníků, zvláště takových, kteří jsou z obřízky;
11 ty dlužno umlčovati, neboť podvracují celé domy, učíce věcem nepříslušným pro mrzký zisk.
12 Pravilť jeden z nich, vlastní jejich prorok: „Kréťané jsou vždycky lháři, zlá zvěř, břicha lenivá“.
13 Svědectví to jest pravdivé. Proto je kárej přísně, aby byli zdraví ve víře,
14 nezabývajíce se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15 Všecko jest čisté čistým; poskvrněným však a nevěřícím nic není čisto, nýbrž poskvrněna jest i mysl i svědomí jejich.
16 Vyznávají, že Boha znají, skutky však ho zapírají, jsou ohavní a neposlušní a ke všelikému skutku dobrému nezpůsobilí.