Romans 5
1 Jsouce tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze Pána našeho Ježíše Krista,
2 skrze něhož jsme obdrželi věrou i přístup k té milosti, ve které stojíme, a honosíme se nadějí ve slávu Boží.
3 A nejen to, nýbrž také se honosíme souženími vědouce, že soužení působí vytrvalost,
4 vytrvalost osvědčení se, osvědčení naději;
5 naděje však nezahanbuje, neboť láska Boží vylita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž nám byl dán.
6 Neboť proč zemřel Kristus za nás, když jsme byli ještě mdlí, v čas to příhodný, za bezbožné?
7 Vždyť sotva za spravedlivého kdo umírá; za dobrého totiž snad někdo se i odhodlá zemříti.
8 Bůh však ukazuje svou lásku k nám tím, že Kristus zemřel za nás, když jsme byli ještě hříšníky;
9 mnohem spíše tedy nyní, byvše ospravedlněni krví jeho, budeme uchováni skrze něho od hněvu.
10 Neboť jestli byvše v nelásce, byli jsme smířeni s Bohem smrtí Syna jeho, tím spíše byvše smířeni, budeme zachováni v životě jeho;
11 a nejen to, nýbrž se i honosíme v Bohu skrze Pána našeho Ježíše Krista, skrze něhož nyní jsme došli smíření.
12 Proto jako skrze jednoho člověka hřích přišel na tento svět a skrze hřích smrt, a (jako) tak na všecky lidi smrt přišla, (v něm) všichni zhřešili. -
13 Až do zákona totiž hřích byl na světě, ale hřích se nepřičítal, poněvadž nebylo zákona.
14 Přece však smrt panovala od Adama až do Mojžíše, a (to) nad těmi, kteří nezhřešili přestoupením podobným (přestoupení) Adamovu, jenž jest předobrazem příštího.
15 Avšak ne tak jest to s milodarem, jako s proviněním; neboť jestli proviněním toho jednoho zemřelo jich mnoho, tím spíše milost Boží a dar v milosti jednoho člověka, Ježíše Krista, přišly hojně na mnohé.
16 A ne tak jest to s darem, jako (se stalo) skrze jednoho prohřešivšího se; soud totiž (byl) z jednoho provinění k odsouzení, milodar však jest z mnoha provinění k ospravedlnění.
17 Neboť jestli proviněním jednoho smrt kralovala skrze toho jednoho, mnohem spíše ti, kteří dostávají hojnost milosti a daru ospravedlnění, budou kralovati v životě věčném skrze jednoho, Ježíše Krista.
18 Nuže, jako s proviněním jednoho (přišlo to) na všecky lidi k odsouzení, tak i pravým činem jednoho (přichází to) na všecky lidi k ospravedlnění životodárnému.
19 Neboť jako neposlušností jednoho člověka stalo se jich hříšnými mnoho, tak i poslušností jednoho stane se jich spravedlivými mnoho.
20 Zákon pak přistoupil vedle toho, aby se rozhojnilo provinění; kde však se rozhojnil hřích, (tam) rozhojnila se nad míru milost,
21 aby jako hřích kraloval ve smrti, tak i milost kralovala skrze spravedlnost k životu věčnému skrze Ježíše Krista, Pána našeho.