Romans 15
1 Máme však my silní snášeti slabosti nesilných a nikoli sami sobě se zalibovati.
2 Každý z vás zalibuj se bližnímu k dobrému, ku vzdělání.
3 Vždyť i Kristus zaliboval se ne sám sobě, nýbrž jak jest psáno: Potupy tupitelů tvých připadly na mne.“
4 Neboť cokoli bylo napsáno, k našemu poučení bylo napsáno, abychom trpělivostí a útěchou Písma měli naději.
5 Bůh pak, dárce trpělivosti a útěchy, dej vám jednostejně smýšleti vespolek podle Ježíše Krista,
6 abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Ježíše Krista.
7 Proto přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal vás ke slávě Boží.
8 Pravím totiž, že Kristus Ježíš stal se přisluhovatelem obřízky pro pravdu Boží, aby potvrdil zaslíbení otcům (daná),
9 pohané však že pro milosrdenství oslavují Boha, jakož jest psáno: „Proto budu tě oslavovati mezi pohany, Hospodine, a jménu tvému budu prozpěvovati.“ A opět dí:
10 „Veselte se pohané s lidem jeho.“ A opět:
11 „Chvalte Hospodina všichni pohané, a vychvalujte ho všichni národové.“
12 A opět Isaiáš praví: „Bude výhon kořenný z Jesse, ten (totiž), jenž povstane, aby vládl nad národy; v něho pohané budou doufati.“
13 Bůh pak naděje naplniž vás veškerou radostí a pokojem u víře, abyste oplývali v naději mocí Ducha svatého.
14 Jsem pak, bratři moji, i já sám o vás přesvědčen, že také vy jste plni dobrého smýšlení, jsouce naplněni veškerým poznáním, takže můžete i vespolek se napomínati.
15 Přece však poněkud směleji psal jsem vám, bratři, jako připomínaje vám pro milost mi udělenou od Boha (to, co již víte),
16 abych byl přisluhovatelem Krista Ježíše mezi pohany, evangeliem Božím konaje úkon obětní, aby obětování pohanů bylo příjemné, posvěceno v duchu svatém.
17 Mám tedy čím se honositi v Kristu Ježíši ve věcech, které se vztahují k Bohu;
18 neboť neosmělil bych se mluviti něco, čeho Kristus neučinil skrze mne ku poslušnosti pohanů slovem a skutkem,
19 mocí zázraků a divů, mocí Ducha svatého, takže jsem vyplnil evangelium Kristovo od Jerusalema (a) kolem až do Illyrie.
20 Vidím totiž čest v tom, že takto káži evangelium, ne kde Kristus (již) byl jmenován, abych nestavěl na základě cizím,
21 nýbrž (tak), jak jest psáno: „Uzří ti, jimž nebylo zvěstováno o něm, a ti, kteří neslyšeli, porozumějí.“
22 Proto také byl jsem zdržován mnohokráte, abych k vám nepřišel.
23 Nyní však nemaje již více místa v těchto krajinách, a chovaje od mnoha roků tužbu přijíti k vám,
24 jakmile bych šel do Španěl, mám naději, že na té cestě vás uzřím a od vás tam doprovozen budu, když vás dříve poněkud užiju.
25 Nyní však jdu do Jerusalema ve službě pro věřící.
26 Uvidělo se totiž Macedonským a Achajským učiniti nějakou sbírku pro chudé věřících, kteří jsou v Jerusalemě.
27 Ano uvidělo se jim to; jsou také jejich dlužníky; neboť jestli pohanokřesťané stali se účastni duchovních statků jejich, jsou povinni posloužiti jim také statky tělesnými.
28 Až tedy toto vykonám a ten užitek jim odevzdám, půjdu u vás skrz do Španělska.
29 A vím, že přijda k vám, přijdu s hojností požehnání (evangelia) Kristova.
30 Prosím vás však pro Pána našeho Ježíše Krista a pro lásku Ducha svatého, abyste mi pomáhali ve svých modlitbách za mne k Bohu,
31 abych byl vysvobozen z nevěřících, kteří jsou v Judsku, a aby moje odevzdání daru v Jerusalemě bylo příjemno věřícím,
32 bych po vůli Boží přišel k vám s radostí a pookřál s vámi.
33 Bůh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen.