1Potom jsem uviděl, a hle, dveře otevřeny v nebi, a hlas první, který jsem byl uslyšel, an mluví se mnou jako hlas trouby, pravil: Vystup sem a ukáži tobě, co musí se státi potom.
2A hned přišel jsem u vytržení mysli. A hle, trůn stál v nebi, a na trůně někdo seděl.
3A ten, jenž seděl, byl podoben na pohled jaspisu a sardisu, a duha byla kolem trůnu podobná na pohled smaragdu.
4A kolem trůnu byly dvacet čtyři trůny a na těch trůnech (viděl jsem) dvacet čtyři starce, ani sedí oblečeni v roucha bílá a mají koruny zlaté na hlavách svých.
5A z trůnu vycházely blesky a hřmění, a hromobití, a sedm lamp hořelo před trůnem; jest to sedm duchů Božích.
6A před trůnem (bylo) jako moře sklenné, podobné křišťálu a uprostřed trůnu i kolem trůnu čtvero živočichů plných očí z předu i v zadu.
7A živočich první (byl) podoben lvu a druhý živočich podoben teleti a třetí živočich měl tvářnost jako lidskou a čtvrtý živočich byl podoben orlu letícímu.
8A ti čtyři živočichové měli každý šest křídel a vně kolem i uvnitř byli plni očí a bez ustání dnem i nocí řikali: Svatý, svatý, svatý Pán Bůh všemohoucí, jenž byl a jenž jest a jenž přijde.
9A když ti živočichové vzdávali slávu a čest a díky tomu, jenž seděl na trůně a jenž žije na věky věků,
10dvacet čtyři starci padali před tím, jenž seděl na trůně a klaněli se tomu, jenž žije na věky věků, a skládali koruny své před trůnem říkajíce:
11„Hoden jsi, Pane a Bože náš, přijmouti slávu a čest i moc, neboť ty jsi stvořil všecky věci a z vůle tvé byly a stvořeny jsou.“