1V tom čaze vystoupil Jan Křtitel a kázal na poušti judské řka:
2„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“
3To jest totiž ten, jenž byl předpověděn od proroka Isaiáše slovy: „Hlas volajícího na poušti: připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.“
4Sám pak Jan měl roucho ze srsti velbloudí a pás kožený kolem beder svých; pokrmem jeho byly kobylky a med lesní.
5Tu vycházel k němu Jerusalem a veškeré Judsko i všecka krajina kolem Jordanu,
6a byli křtěni od něho v Jordaně vyznávajíce hříchy své.
7Uzřev pak mnohé z fariseův a saduceů, ani přicházejí ke křtu jeho, řekl jim: „Pokolení zmijí, kdo ukázal vám, abyste utekli budoucímu hněvu?
8Přinášejte tedy ovoce hodné pokání,
9a nemyslete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama; neboť pravím váms že Bůh může z kamenů těchto syny vzbuditi Abrahamovi.
10Již přiložena jest sekera ke kořeni stromů: každý tedy strom, který nenese ovoce dobrého, bude vyťat a na oheň uvržen.
11já křtím vás vodou ku pokání, ale ten, jenž přijde po mně, mocnější jest nade mne; a já nejsem hoden ponésti obuvi jeho. On bude vás křtíti Duchem svatým a ohněm.
12Jeho vějička jest v ruce jeho, i vyčistí mlat svůj a shromáždí pšenici svou do obilnice, plevy však bude páliti ohněm neuhasitelným.“
13Tehdy přišel Ježíš z Galilee na Jordan k Janovi, aby byl pokřtěn od něho.
14Ale Jan bránil mu řka: „Já mám potřebí pokřtěn býti od tebe, a ty jdeš ke mně?“
15Odpovídaje Ježíš, řekl mu: „Nechej nyní; neboť tak sluší nám vyplniti všelikou spravedlnost.“ I nechal ho.
16A když byl Ježíš pokřtěn, vyšel ihned z vody; a hle, otevřela se mu nebesa, i viděl Ducha Božího sestupovat jako holubici a přicházeti na něj.
17A hle, hlas s nebe řkoucí: „Tento jest Syn můj milý, v němž se mi zalíbilo.“