John 20
1 V neděli pak Maria Magdalena přišla k hrobu ráno, když ještě byla tma, a uzřela kámen od hrobu odvalený.
2 I běžela a přišla k Šimonu Petrovi a k jinému učeníku, kterého miloval Ježíš a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili“.
3 Vyšel tedy Petr i ten druhý učeník a šli k hrobu.
4 Běželi pak oba spolu, ale ten druhý učeník běžel napřed, rychleji než Petr, a přišel k hrobu první,
5 a nachýliv se uzřel prostěradla ležeti, ale nevešel.
6 Tu přišel Šimon Petr jda za ním a vešel do hrobu, i uzřel prostěradla ležeti
7 a roušku, kteráž byla na hlavě jeho, ležeti nikoliv s prostěradly, nýbrž svinutou na jednom místě.
8 Potom tedy vešel (tam) i ten učeník, který přišel první ke hrobu, a uzřel i uvěřil;
9 neboť ještě nerozuměli Písmu, že musí z mrtvých vstáti.
10 I odešli učeníci ti zase domů.
11 Maria však stála u hrobu venku plačíc. Jak plakala, naklonila se a nahlédla do hrobu.
12 I uzřela dva anděly seděti v rouše bílém, jednoho u hlavy, a jednoho u nohou, kde bylo leželo tělo Ježíšovo.
13 Ti řekli jí: „Ženo, proč pláčeš?“ Dí jim: „Vzali Pána mého, a nevím, kam ho položili“.
14 To pověděvši obrátila se nazpátek a spatřila Ježíše, an stojí, ale nevěděla, že to jest Ježíš.
15 Dí jí Ježíš: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona domnívajíc se, že to jest zahradník, řekla jemu: „Pane, vzal-li jsi jej ty, pověz mi, kam jsi ho položil, a já jej vezmu“.
16 Dí jí Ježíš: „Maria!“ Ona obrátila se a řekla jemu: „Rabboni“, to jest „Mistře“.
17 Dí jí Ježíš: „Nedotýkej se mne, neboť jsem ještě nevstoupil k Otci svému; ale jdi k bratrům mým a pověz jim:,Vstupuji k Otci svému a Otci vašemu, k Bohu svému a k Bohu vašemu‘.
18 Maria Magdalena šla a zvěstovala učeníkům: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
19 Když, byl večer toho dne, neděle, a pro strach před židy dveře byly zavřeny (tam), kde byli učeníci (shromážděni), Ježíš přišel a postaviv se mezi ně řekl jim: „Pokoj vám.“
20 A to pověděv, ukázal jim ruce i bok. I zaradovali se učeníci spatřivše Pána.
21 Tu řekl jim opět: „Pokoj vám; jako mě poslal Otec, i já posílám vás.“
22 A to pověděv dechl (na ně) a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého;
23 kterým odpustíte hříchy, odpouštějí se jim a kterým zadržíte, zadrženy jsou.“
24 Tomáš však, jeden ze dvanácti, který slove Blíženec, nebyl s nimi, když přišel Ježíš.
25 Tedy druzí učeníci řekli jemu: „Viděli jsme Pána.“ Ale on řekl jim: „Neuzřím-li v rukou jeho rány hřebův a nevpustím-li prstu svého na místo hřebův a nevložím-li ruky své v jeho bok, neuvěřím.“
26 A po osmi dnech byli učeníci jeho opět uvnitř a Tomáš s nimi. Tu přišel Ježíš zavřenými dveřmi a postaviv se mezi ně řekl: „Pokoj vám.“
27 Potom dí Tomášovi: „Vlož prst svůj sem a viz ruce mé a vztáhni ruku svou a vpusť v bok můj; a nebudiž nevěřící, nýbrž věřící.“
28 Tomáš odpověděl mu: „Pán můj a Bůh můj!“
29 Řekl mu Ježíš: „Že jsi mě uviděl, uvěřil jsi; blahoslaveni, kteří neviděli a uvěřili.“
30 A mnoho jiných divů činil Ježíš před svými učeníky, kteréž nejsou psány v knize této.
31 Tyto však jsou napsány, abyste uvěřili, že Ježíš jest (Kristus), Vykupitel, Syn Boží, a abyste věříce měli život věčný ve jménu jeho.