Bible

Say Goodbye

To Clunky Software & Sunday Tech Stress!

Try RisenMedia.io Today!

Click Here

Acts 4

:
Czech - SYK
1 Mezitím však co k lidu mluvili, přistoupili k nim kněží a velitel (stráže) chrámové i Saduceové
2 těžce nesouce, že učí lid a v Ježíši zvěstují zmrtvýchvstání.
3 I vztáhli na ruce a vsadili je do žaláře na zejtřek, neboť byl již večer.
4 Mnozí však z těch, kteří slyšeli tu řeč, uvěřili; i dosáhl počet mužů (věřících) pěti tisíc.
5 Druhého pak dne shromáždili se v Jerusalemě jejich náčelníci a starší a zákoníci;
6 zejména též nejvyšší kněz Annáš i Kaifáš a Jan i Alexander a všickni, kteří byli z rodu velekněžského,
7 a postavivše je uprostřed tázali se: „Jakou mocí aneb v kterém jméně jste to učinili vy?“
8 Tu Petr naplněn byv Duchem svatým řekl k nim: „Náčelníci lidu a starší, (poslyšte:)
9 Jestliže my jsme dnes vyslýcháni pro dobrodiní na člověku nemocném, čím totiž on jest uzdraven,
10 budiž známo všem vám i všemu lidu israelskému: Ve jménu (Pána našeho) Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, kterého však Bůh vzkřísil z mrtvých, - skrze toho stojí tento před vámi zdráv.
11 To jest ten kámen, který byl zavržen od vás stavitelů, který však se stal kamenem úhelním,
12 a není v nikom jiném spásy; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, v němž bychom měli spaseni býti.“
13 Tu oni pozorujíce neohroženost Petrovu a Janovu a shledavše, že to jsou lidé neučení a prostí, divili se a poznávali, že bývali s Ježíšem.
14 Poněvadž však viděli také člověka, který byl uzdraven, an stojí s nimi, nemohli nic namítnouti,
15 ale rozkázavše jim, aby vyšli z velerady ven, uvažovali vespolek
16 řkouce: „Co máme učiniti s těmito lidmi? Neboť že zázrak patrný stal se skrze ně, jest zjevno všem obyvatelům, jerusalemským, a nemůžeme popříti.
17 Avšak aby se to více nerozhlašovalo mezi lid, pohrozme jim, aby na základě jména toho nemluvili již nikomu z lidí.“
18 A povolavše je přikázali (jim), aby vůbec nemluvili ani neučili na základě jména Ježíš.
19 Ale Petr a Jan odpovídajíce pravili k nim: „Posuďte (sami), zdali jest spravedlivo před Bohem, abychom poslouchali více vás než Boha;
20 neboť my nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.“
21 Oni však pohrozivše (jim) propustili je; nenalézaliť, kterak by je potrestali, a to pro lid, neboť všickni velebili Boha pro to, co se stalo.
22 Vždyť více než čtyřicet roků bylo tomu člověku, na kterém se udál tento zázrak uzdravení.
23 Byvše propuštěni přišli ke svojim a pověděli jim všecko, co velekněží a starší jim řekli.
24 Ti pak uslyševše pozdvihli jednomyslně hlasu (svého) k Bohu a pravili: „Hospodine, ty jsi ten, jenž učinil nebe i zemi a moře i všecko, co jest v nich,
25 jenž jsi v Duchu svatém ústy našeho otce Davida, služebníka svého, řekl:,Proč se vzbouřili pohané a (proč) kmenové smyslili věci marné?
26 Povstali králové země a vládcové sešli se vespolek proti Hospodinu a proti Pomazanému jeho?‘
27 Neboť v tomto městě sešli se skutečně Herodes a Pontius Pilát s pohany a lidem israelským proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kterého jsi pomazal,
28 aby učinili, co ruka tvá a úradek tvůj předem ustanovily, aby se stalo.
29 A nyní, Pane, shlédni na hrozby jejich a dej služebníkům svým, mluviti s veškerou neohrožeností slovo tvé,
30 vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění zázrakův i divů jménem svatého Syna svého Ježíše.“
31 A když se pomodlili, otřáslo se místo, ve kterém byli shromážděni, a všickni byli naplněni Duchem svatým; i mluvili slovo Boží s neohrožeností.
32 Obec věřících však měla jedno srdce a jednu duši, a nikdo z nich neříkal, že by něco z majetku jeho bylo mu vlastním, nýbrž všecko bylo jim společné;
33 a mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Pána našeho, a milost veliká byla na nich všech.
34 Vždyť nebylo mezi nimi ani žádnéno chudého, neboť ti, kteří byli majiteli polí neb domů, prodávajíce je přinášeli peníze stržené za to, co prodávali,
35 a kladli je k nohám apoštolů. Rozdávalo se pak každému podle toho, jak bylo komu potřebí.
36 Tak Josef, který byl od apoštolů nazván Barnabášem, to jest v překladě „syn útěchy“, levita, rodem z Cypru,
37 maje pole, prodal je a přines peníze za ně, položil je k nohám apoštolů.