1Ty tedy, synu můj, posilňuj se v milosti, která jest v Kristu Ježíši,
2a co jsi uslyšel ode mne před mnoha svědky, to svěřuj lidem věrným, kteří budou způsobilí také jiné učiti.
3Spolu snášej utrpení jako dobrý bojovník Krista Ježíše.
4Nikdo, jenž slouží ve vojště, nezaplétá se do záležitostí života, aby se zalíbil vojevůdci.
5Vždyť ani ten, jenž zápasí o závod, nebývá ověnčen, leč zápasí náležitě.
6Ten rolník, jenž se lopotí, má předem bráti užitek.
7Rozuměj, co pravím. Dá ti zajisté Pán porozumění ve všem.
8Pamatuj na Ježíše Krista, jenž jsa z potomstva Davidova, vstal z mrtvých podle evangelia mého, ve kterém snáším utrpení až do vazby jako zločinec;
9avšak slovo Boží není přivázáno.
10Proto všecko snáším pro vyvolence, aby také oni dosáhli té spásy, která jest v Kristu Ježíši, i se slávou věčnou.
11Spolehlivé jest to slovo; neboť jestli jsme s ním zemřeli, budeme s ním i žíti;
12jestli s ním trpíme, budeme s ním i kralovati; zapřeme-li ho, také on nás zapře;
13jsme-li nevěrní, on zůstává věrným, neboť zapříti sám sebe nemůže.
14Ty věci připomínej, zapřísahaje před Pánem. Neveď hádek; není to k ničemu užitečné, jen ke zkáze posluchačů.
15Vynasnaž se pilně, aby ses představil Bohu osvědčena, jako pracovníka, který nemusí se styděti (za svou práci), který podává náležitě slovo pravdy.
16Světských však řečí planých se varuj, neboť budou postupovati vždy k většímu stupni bezbožnosti
17a slovo jejich bude míti pastvu jako rakovina; patří k nim Hymeneus a Filetus,
18kteří pobloudili v příčině pravdy, říkajíce, že vzkříšení již se stalo, a podvracují víru některých.
19Avšak pevný základ Boží stojí, maje tento nápis: „Pán poznal ty, kteří jsou jeho“ a „Odstup od nepravosti každý, kdo jmenuje jméno jeho.“
20Ve velikém domě však nejsou toliko nádoby zlaté a stříbrné, nýbrž i dřevěné a hliněné, a jedny jsou ke cti, jiné k necti.
21Očistí-li se tedy kdo řádně od těchto, bude nádobou ke cti, posvěcenou, užitečnou Pánu, připravenou ke každému skutku dobrému.
22Jinošských žádostí se chraň, usiluj o spravedlnost, víru, lásku, pokoj s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce.
23Otázek pošetilých a nevzdělávájících se vystříhej věda, že plodí hádky;
24služebník Páně však nemá se hádati, nýbrž býti přívětivý ke všem, způsobilý vyučovati, trpělivý,
25jenž by s vlídností káral odpůrce (pravdy), zdali by snad Bůh dal jim někdy (milost) pokání ku poznání pravdy,
26a oni (aby) vystřízlivěli z osidla ďáblova, byvše od něho zajati, aby konali jeho vůli.