1Jest mi zajisté zbytečno psáti vám o té službě, která se koná pro věřící.
2Neboť znám ochotu vaši, pro kterou se vámi chlubím u Macedoňanů, že totiž Achája připravena jest od loňska, a ta horlivost vaše pobídla většinu.
3Posílám však přece ty bratry, aby naše chlouba vámi v té věci se nezmařila, abyste, jak jsem řekl, byli připraveni,
4bychom snad, kdyby přišli se mnou Macedoňané a nalezli vás nepřipraveny, nezastyděli se v této věci my, ať nedím vy.
5Pokládal jsem proto za potřebné vyzvati bratry ty, aby napřed šli k vám a připravili to požehnání prve přislíbené, by bylo hotovo tak jako požehnání, ne jako lakomství.
6Pravím pak toto: Kdo rozsévá skoupě, skoupě též bude žnouti, a kdo rozsévá v požehnání, v požehnání též žnouti bude.
7Každý (dej tak), jak si byl uložil ve svém srdci, nikoli se zármutkem aneb z donucení, neboť veselého dárce miluje Bůh.
8Jest pak Bůh mocen všelikou milost hojně vylíti na vás, abyste majíce ve všem vždycky veškeren dostatek, byli v hojnosti ke každému skutku dobrému,
9jakož psáno jest: „Roztrušuje, dává chudým, spravedlnost jeho zůstává na věky.“
10Ten pak, jenž dává símě rozsévači a chléb k jídlu, poskytne a rozmnoží vaše símě a dá vzrůst plodům vaší spravedlnosti,
11tak abyste ve všem bohatli ke všeliké prostosrdečnosti, která působí skrze nás děkování Bohu.
12Neboť služba toho úkonu obětního nejen odpomáhá nedostatkům věřících, nýbrž přináší též hojný užitek skrze díky mnohých (vzdávané) Bohu,
13ježto oni za příčinou prokázané služby této velebí Boha pro poslušnost vaší víry v evangelium Kristovo a pro prostosrdečné sdílení se s nimi a se všemi,
14i pro svou modlitbu za vás, toužíce po vás pro nesmírnou milost Boží ve vás.
15Díky Bohu za nevýslovný dar jeho.