1Majíce tedy tato zaslíbení, miláčkové, očisťme se od veškeré poskvrny těla i ducha, dokonávajíce posvěcení v bázni Boží.
2Pojměte nás; nikomu jsme neublížili, nikoho nepokazili, nikoho nepodvedli.
3Nepravím to k vašemu odsouzení; vždyť jsem pravil prve, že jste v našem srdci, abyste spolu se mnou zemřeli i živi byli.
4Velikou důvěru mám k vám, velikou chloubu z vás; jsem naplněn útěchou, překypuji radostí při všem soužení svém.
5Neboť když jsme přišli do Macedonie, tělo naše nemělo žádného odpočinku, nýbrž v každé příčině byli jsme souženi, zevně boje, uvnitř strachy.
6Ale ten, jenž těší ponížené, Bůh, potěšil nás příchodem Titovým,
7a nejen příchodem jeho, nýbrž i tou potěchou, kterou měl z vás, když nám vypravoval o vaší tužbě, o vašem nářku, o vaší horlivosti pro mne, takže jsem se ještě více zaradoval.
8Neboť ačkoliv jsem vás zarmoutil tím listem, nelituji toho; ačkoliv jsem litoval vida, že onen list, byť (jen) na chvíli, vás zarmoutil,
9nyní se raduji, nikoli, že jste byli zarmouceni, nýbrž že jste se zarmoutili ku pokání. Zarmoutili jste se totiž podle Boha, abyste v ničem nevzali z nás škody.
10Zármutek totiž, který jest podle Boha, působí pokání ke spáse, kterého se nelituje, ale zármutek světa působí smrt.
11Neboť hle, právě to, že jste ze zarmoutili podle Boha, jak velikou způsobilo ve vás snahu, ano i obranu, i nevoli, i obavu, i tužbu, i horlivost, i potrestáni; v každé příčině jste prokázali, že jste nevinni v té věci.
12Nuže, ačkoli jsem vám psal, (neučinil jsem to) pro toho, jenž křivdu učinil, ani pro toho, jenž křivdu utrpěl, nýbrž aby přišla na jevo naše pečlivost, kterou pro vás máme u sebe před Bohem.
13Proto jsme se potěšili. A při tomto potěšení svém zaradovali jsme se mnohem více nad radostí Titovou, poněvadž duch jeho se občerstvil ode všech vás.
14Neboť chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, nýbrž jakož jsme vám mluvili všecko v pravdě, tak i chlouba naše před Titem stala se pravdou.
15A srdce jeho jest vám oddáno ještě více, ježto se rozpomíná na poslušnost všech vás, kterak jste ho přijali s bázní a s třesením.
16Raduji sa, že ve všem mohu vám důvěřovati.