1Duch pak zřejmě praví, že v pozdějších časech někteří odpadnou od víry, přidržujíce se duchů svůdných a ďábelských nauk
2(lidí takových), kteří v pokrytství mluví lež a jsou znamenáni na svém vlastním svědomí,
3kteří brání ženiti se a přikazují zdržovati se pokrmů, které Bůh stvořil, aby jich s děkováním požívali věřící, ti totiž, kteří poznali pravdu.
4Neboť všecko, co Bůh stvořil, jest dobré a nic zavržitelno, požívá-li se s děkováním;
5ba ono se posvěcuje slovem Božím a modlitbou.
6Toto-li předkládáš bratrům, budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, živen jsa slovy víry a dobrého učení, kterého jsi následoval.
7Světských však a babských bájí se varuj, ale cvič se ke zbožnosti;
8neboť tělesné cvičení jest užitečno k málu, zbožnost užitečná jest ke všemu, majíc zaslíbení života nynějšího i budoucího.
9Spolehlivé je to slovo a hodno všeho přijetí.
10Vždyť proto se lopotíme a necháváme se tupiti, poněvadž jsme složili naději svou v Boha živého, jenž jest spasitelem všech lidí, zvláště věřících.
11Přikazuj věci tyto a uč jim.
12Nikdo nepohrdej tvojí mladostí, nýbrž buď vzorem věřících ve slově, v obcování, v lásce, ve víře, v čistotě.
13Dokavad nepřijdu, dbej předčítání povzbuzování, poučování.
14Nezanedbávej milosti, která jest v tobě, která ti byla dána podle proroctví za vzkládání rukou duchovenstva.
15O to se starej, v tom buď, aby prospěch tvůj byl zjevný všem.
16Dej pozor na sebe i na poučování; trvej při tom, neboť to čině, spasíš i sám sebe i ty, kteří tě poslouchají.