1Napomínám (tě) tedy předem, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, děkování za všecky lidi,
2za krále i za všecky, kteří jsou v důstojenství, abychom vedli život tichý a pokojný ve vší pobožnosti a počestnosti;
3neboť to jest dobré a příjemné před Bohem, Spasitelem naším,
4jenž chce, aby všichni lidé byli spaseni a přišli ku poznání pravdy.
5Jeden zajisté jest Bůh, jeden též prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
6jenž dal sebe sama ve výkupné za všecky, svědectví to časem svým,
7ku kterémuž jsem byl ustanoven hlasatelem a apoštolem (mluvím pravdu, nelžu), učitelem pohanů ve víře a pravdě.
8Chci tedy, aby muži se modlili na všelikém místě, pozvedajíce ruce čisté bez hněvu a svárlivosti;
9taktéž i ženy, zdobíce se oděvem slušným se stydlivostí a cudností, nikoli vrkoči a zlatem, neb perlami neb rouchem drahým,
10nýbrž, jak sluší na ženy, které se přiznávají ku pobožnosti, skrze dobré skutky.
11Žena uč se v tichosti s veškerou poddaností;
12vyučovati však ženě nedopouštím ani panovati nad mužem, nýbrž býti v tichosti.
13Neboť Adam byl stvořen první, potom Eva,
14a Adam nebyl oklamán, žena však byvši oklamána ocitla se v přestoupení.
15Avšak bude spasena rozením dítek, setrvá-li ve víře a lásce a posvěcování se se zdrželivostí.