1Starších tedy, kteří jsou mezi vámi, napomínám já spolustarší a svědek utrpení Kristových a (proto i) účastník budoucí té slávy, která se zjeví:
2Paste stádce Boží, které jest u vás, přihlížejíce k němu nikoli z přinucení, nýbrž dobrovolně podle vůle Boží, ani s mrzkou ziskuchtivostí, nýbrž ochotně,
3ani jako lidé, kteří vládnou pánovitě nad úděly, nýbrž jako ti, kteří jsou vzory stádci;
4a když se ukáže arcipastýř, obdržíte nevadnoucí korunu slávy.
5Podobně vy, mladší, buďte poddáni starším. Všichni však oblecte se v pokoru, neboť Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.
6Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v čas navštívení,
7složíce veškerou svou starost na něj, neboť on má péči o vás.
8Střízliví buďte a bděte, neboť protivník váš ďábel obchází jako lev řvoucí hledaje, koho by pohltil.
9Jemu odpírejte silni ve víře, vědouce, že totéž utrpení děje se bratrstvu vašemu na světě.
10Bůh pak všeliké milosti, jenž vás povolal k věčné slávě své v Kristu Ježíši, po krátkém utrpení sám vás zdokonalí, utvrdí a upevní.
11Jemu (buď) sláva a panování na věky věků, amen!
12Po Silvánovi, bratru to věrném, jakož soudím, psal jsem vám krátce, abych (vás) napomenul a (vám) osvědčil, že to jest pravá milost Boží, ve které stojíte.
13Pozdravuje vás spoluvyvolená obec, která jest v Babylóně, a Marek, můj syn.
14Pozdravte se vespolek políbením svatým. Milost vám všem, kteří jste v Kristu Ježíši. Amen.