1Vůbec se slyší o smilství mezi vámi, a to o smilství takovém, jakého není ani mezi pohany, aby totiž někdo měl manželku svého otce.
2A vy jste (při tom) nadutí, a nezarmoutili jste se spíše, aby byl vyloučen z prostředí vašeho ten, jenž ten skutek spáchal?
3Vždyť já jsa vzdálen tělem, přítomen však duchem, usoudil jsem již, jakobych byl přítomen, aby ten, jenž tak učinil,
4byl ve jménu Pána našeho Ježíše Krista ve vašem shromáždění a u přítomnosti mého ducha s mocí Ježíše, Pána našeho,
5vydán satanu v záhubu těla, by duch jeho byl spasen v den Pána našeho Ježíše Krista.
6Není dobrá vaše chlouba. Nevíte, že málo kvasu nakvasí všecko těsto?
7Vyčisťte kvas starý, abyste byli těstem novým, jelikož jste přesní; vždyť i náš beránek velikonoční jest obětován, (totiž) Kristus.
8Proto slavme hody nikoli s kvasem starým, ani s kvasem špatnosti a nešlechetnosti, nýbrž s přesnicemi upřímnosti a pravdy.
9Napsal jsem vám v (tom) listě, abyste neobcovali se smilníky,
10a to nikoli vůbec se smilníky tohoto světa, neb s lakomci a lupiči, neb s modláři - sice byste musili s tohoto světa vyjíti,
11- nýbrž napsal jsem vám, abyste neobcovali, jestli by někdo, jenž se nazývá bratrem, byl smilníkem, neb lakomcem, neb modloslužebníkem, neb utrhačem, neb opilcem, neb lupičem; s takovými ani nejezte.
12Neboť co jest mi na tom, abych soudil ty, kteří jsou vně? Nesoudíte-liž vy těch, kteří jsou uvnitř?
13Ty, kteří jsou vně, Bůh bude souditi. Vyobcujte toho nešlechetníka ze svého prostředí.