1O duchovních však darech nechci, bratří, abyste byli v nevědomosti.
2Víte, že když jste byli pohany, k němým modlám jakkoli puzeni jste chodili.
3Proto vám oznamuji, že nikdo mluvě v Duchu Božím nepraví: „Proklet buď Ježíš,“ a nikdo nemůže říci „Pánem (jest) Ježíš“ leč v Duchu svatém.
4Jsou pak dary rozličné, ale tentýž Duch;
5a rozličné jsou služby, ale tentýž Pán,
6a rozličné jsou působnosti, ale tentýž Bůh, který působí to všecko ve všech.
7Každému však dává se zjevení Ducha ke prospěchu.
8Jednomu totiž dává se skrze Ducha řeč moudrosti, jinému řeč poznání podle téhož Ducha,
9jinému víra v témž Duchu, jinému pak dar uzdravování v tom jednom Duchu,
10jinému divů činění, jinému prorokování, jinému rozeznávání duchů, jinému rozličné jazyky, jinému vykládání řečí;
11to pak všecko působí jeden a týž Duch, rozděluje zvláště jednomu každému, jak chce.
12Jako totiž tělo jest jedno a přece mnoho údů má, všecky pak údy těla, ač jich mnoho jest, (jen) jedním tělem jsou, tak i Kristus.
13Neboť v jednom Duchu my všichni byli jsme pokřtěni v jedno tělo. Ať jsme byli židy nebo pohany, ať nevolni nebo svobodni: a všichni jedním Duchem byli jsme napojeni.
14Vždyť ani tělo nesestává z jednoho údu, nýbrž z mnoha údů.
15Řekne-li noha „Poněvadž nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ zdali proto k tělu nepatří?
16A řekne-li ucho: „Poněvadž nejsem oko, nepatřím k tělu,“ zdali proto k tělu nepatří?
17Kdyby celé tělo bylo okem, kde byl by sluch? Kdyby celé tělo bylo sluchem, kde byl by čich?
18Než Bůh umístil údy v těle, jeden každý z nich, jak chtěl.
19Kdyby všecky byly jedním údem, kde bylo by tělo?
20Jest však mnoho údů, ale jedno tělo.
21I nemůže oko říci ruce:
22„Nepotřebuji tebe,“ aneb zase hlava nohám: „Nepotřebuji vás,“ nýbrž mnohem potřebnější jsou ty údy těla, které se zdají býti slabšími;
23a ty údy těla, které máme za méně čestné, přiodíváme čestněji, a údy naše neslušné mají hojnější slušnost,
24údy však naše slušné nepotřebují toho. Ale Bůh spojil tělo tak, že dal hojnější čest tomu (údu), kterému se jí nedostávalo,
25aby nebyla roztržka těla, nýbrž aby údové pečovali o sebe vespolek stejně.
26A trpí-li úd jeden trpí spolu s ním všecky údy; oslavuje-li se jeden úd, radují se spolu s ním všichni údové.
27Vy však jste tělem Kristovým a údy (jeho) podle údělu.
28A některé Bůh ustanovil v církvi předem apoštoly, po druhé proroky, po třetí učiteli; potom (udělil) moci divotvorné, potom dary uzdravování, pomáhání, vedení správy, rozličné jazyky, (vykládání řeči.)
29Jsou snad všichni apoštoly? všichni proroky? všichni učiteli? Činí snad všichni divy?
30Všichni mají dar uzdravování? Všichni mluví jazyky? Všichni vykládají?
31Horlete o dary lepší. A ještě ukáži vám cestu na výsost vznešenější.