1Otevři brány, Libanóne, ať může oheň pozřít tvé cedry.
2A vy, borovice a bášanské duby naříkejte a plačte, vždyť z hustých lesů plných mohutných cedrů už nezůstalo vůbec nic.
3Je slyšet, jak bědují pastýři, neboť přišli o své bohaté pastviny. Ozývá se i řev lvů, kteří měli v lesech okolo Jordánu svá doupata.
4Jednou mi Hospodin poručil: "Necháš se najmout jako pastýř ovcí určených na porážku.
5Jejich kupci je beztrestně vraždí a ty, kdo je prodávají, zajímá jen vlastní zisk. Dokonce ani pastýře nezajímá, co se děje s jejich vlastním stádem.
6Ale ani mě, Hospodinu, už nebude líto obyvatel země. Obrátím jednoho proti druhému a vydám je napospas jejich vládcům. Těm pak dovolím, aby pustošili zemi, a nikoho nevysvobodím z jejich moci."
7Uposlechl jsem," píše Zacharjáš, "a stal se pastýřem toho nejzuboženějšího stáda ovcí určených na porážku. Vzal jsem si dvě pastýřské hole a pojmenoval je. První jsem nazval "Přízeň" a druhou "Jednota" a pásl jsem s nimi své stádo.
8Během jediného měsíce jsem vyhnal tři pastýře, kteří pásli se mnou. Stádo mě nenávidělo a také já jsem ztratil veškerou trpělivost.
9Proto jsem řekl: "Už vás nebudu déle pást. Jestli některé ovce umírají, ať si klidně zahynou. Kusy určené na porážku, ať jsou poraženy a ostatní ať se třeba sežerou navzájem."
10Nato jsem vzal svou první hůl pojmenovanou Přízeň a na znamení toho, že Hospodin odstupuje od smlouvy, kterou uzavřel se všemi národy, jsem ji zlomil.
11Kupci a prodavači ovcí ihned pochopili, že to, co jsem toho dne udělal, bylo znamení od Hospodina.
12Obrátil jsem se k nim a řekl: "Pokud myslíte, že byste mi za mou práci měli zaplatit, udělejte to. Nechcete-li, nedávejte mi nic." Ti, kdo mě najali, mi tedy vyplatili třicet stříbrných.
13Hospodin mi však vzápětí řekl, abych tu "skvělou sumu", kterou mě ocenili, hodil k nohám hrnčíři. Uposlechl jsem a odnesl peníze hrnčíři do Hospodinova chrámu.
14Když jsem to udělal, zlomil jsem druhou hůl nazvanou Jednota, která byla symbolem bratrství mezi Judskem a Izraelem.
15Tehdy se ke mně opět obrátil Hospodin a řekl: "Chci, abys znovu vystupoval jako pastýř a počínal si při tom jako bezcitný pomatenec.
16Budeš obrazem panovníka, který bude vládnout zemi jako pošetilý pastýř. Nebude hledat zbloudilé a nezkušené ovce, neošetří zraněné ani nenakrmí ostatní. Jen on sám se bude krmit masem těch nejlepších kusů a nechá jenom kosti.
17Avšak takového pastýře, který zradí své stádo, čeká zatracení. Zbraně vykonavatelů mého soudu ho připraví o moc i moudrost. Kéž ho nepřátelé v boji zmrzačí a oslepí."