1Připomínej bratřím, ať respektují své státní zřízení a ať jsou ochotni ke každé obecně prospěšné práci.
2O nikom ať nemluví špatně, nehádají se, ale ať jsou mírní a vždycky ke všem vlídní.
3Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, vzpurní, bloudili jsme bez cíle, otročili všelijakým vášním a v našem srdci sídlil hněv, závist a nenávist.
4Ale Bůh ukázal svou lásku a dobrotu a zachránil nás.
5Neučinil to kvůli našim kdovíjakým zásluhám, ale ze své laskavosti a soucitu. Očistil nás od všech hříchů
66-7 a udělil svého Ducha, který v nás zrodil nový život. Toho Ducha jsme dostali v hojnosti zásluhou Ježíše Krista a pouze z jeho dobroty. Již nyní smíme mít podíl na věčném životě, který toužebně očekáváme.
7***
8Na všechno, co ti říkám, se můžeš spolehnout. Trvej na těchto slovech, aby se všichni, kdo věří v Boha, snažili vynikat dobrým jednáním. Je to nejen správné, ale i užitečné.
9Nenech se zatáhnout do debat o neřešitelných otázkách a sporných teologických myšlenkách a nepouštěj se do hašteření o závažnost židovského zákona; není to k ničemu a nikam to nevede, jen k hádkám.
10Toho, kdo si v tom libuje, varuj jednou, nanejvýš dvakrát. Nepomůže-li to, rozejdi se s ním;
11takový člověk hřeší vědomě a tím sám sebe odsuzuje.
12Chci k tobě poslat buďto Artemu nebo Tychika. Jakmile dorazí, přijď za mnou co nejdřív do Nikopole; rozhodl jsem se, že zimu přečkám tam.
13Právníka Zénu a Apolla vyprav na cestu pečlivě, aby jim nic nechybělo.
14I věřící lidé se musí učit pomáhat potřebným a tak svou víru prokazovat v praxi.
15Všichni, co jsou se mnou, tě pozdravují. Pozdravuj také všechny naše přátele ve víře.Tvůj Pavel