1Hospodine, ty jsi Bůh, který spravedlivě trestáš, projev se tak tedy!
2Ty jsi soudce celé země, odplať pyšným, co si zaslouží.
3Jak dlouho ještě se budou zlem posedlí lidé všemu vysmívat?
4Dokdy budou žvanit, honosit se, pyšně a nabubřele jednat s druhými?
5Viz, jak potlačují tvůj lid, jak plundrují tvoje dědictví,
6vraždí vdovy, a bezdomovce, ničí sirotky.
7Říkají: Bůh to nevidí a nezajímá ho to.
8Nemylte se, hlupáci, pochopte to, vy blázni.
9Bůh, který stvořil ucho, že by neslyšel? ten, který stvořil oko, že by neviděl?
10Myslíte, že neumí potrestat zlo ten, který napomíná národy a učí člověka tomu, co by měl vědět?
11Hospodin zná smyšlení lidí, ví, že je slabé jak vánek.
12Blaze je tomu, koho ty, Bože, napomínáš a vyučuješ svým zákonům.
13Dopřeješ mu pokoje před zlými časy, kdy se bude kopat jáma zlosynům.
14Neboť Bůh neopustí svůj lid a své dědictví nenechá nikomu napospas.
15Ke spravedlnosti se navrátí soud a budou se jí řídit všichni, kdo mají poctivé srdce.
16Vždyť, kdo by se mne zastal proti ničemům? Kdo by se postavil se mnou proti těm, kdo páchají zlo?
17Kdyby mi Bůh nestál ku pomoci, už bych tu asi nebyl.
18Říkávám si: „Klopýtám, už padnu,“ ale tvé slitování, to mne drží.
19Když ve mně roste neklid, tvá útěcha mi dává radost.
20Může být tvým spojencem ten, kdo zločinně vládne, kdo za zákon prohlásil bezpráví?
21Pronásleduje spravedlivého a vynáší ortel nad nevinným.
22Avšak Hospodin je můj nedobytný hrad, má útočištná skála.
23On obrátí jejich podlosti proti nim a zahubí je vlastním zlem. Ztrestá je Hospodin, Bůh náš!