Psalms 9
1 (Davidův žalm na nápěv Mút labben)
2 Volám ti "sláva!" celým srdcem, Pane, vypravuji o všech tvých zázracích.
3 Mám radost, že jsem tvůj, a jásám, o tobě chci teď zpívat, Nejvyšší!
4 Mí nepřátelé zpět jsou odraženi, padají, hynou, jen tě zahlédli.
5 Mé pře ses ujal, spravedlivý Soudce,
6 národy zmlkly, bezbožník už skončil, nikdo ho nevzpomene teď i na věky.
7 Už dost se vyřádil, rozesel zkázu, města má v troskách, kdo je obnoví?
8 Jen Bůh je Pánem až na věky věků, na soudnou stolici teď usedl,
9 svět celý bude spravedlivě soudit, uslyší pravdu všecky národy.
10 Skryje se v Bohu, každý utlačený, tam najde pomoc ve svém trápení.
11 Kdo tebe poznal, v tebe doufá,Pane, vždycky tě hledá, není opuštěn.
12 Zpívejte žalmy Pánu na Sijónu, hlásejte jeho činy do světa!
13 Kdo prolil krev, před Bohem neobstojí, křik utlačených nepřeslechne Pán.
14 Teď, Bože, prosím, skloň se také ke mně, pohleď, jak mnoho napáchali zla mí nenávistní, tvrdí nepřátelé. Umřel bych býval, nebýt ruky tvé!
15 Však živ jsem, abych dále chválil tebe mezi tvým lidem v Jeruzalémě, ať každý radost má ze spásy tvé.
16 Už kopali hrob pro nás nepřátelé, teď do té jámy sami upadli, roztáhli sítě - sami v nich však vězí.
17 Všichni teď vidí: To učinil Bůh! Žít bez Boha je marné, nebezpečné. Zastav se každý, tiše přemýšlej!
18 Do říše tmy směřují bezbožníci, na Boha zapomněl - teď zapomenut sám.
19 Snad chudý jsi, když však pokorně věříš, Bůh, ten tě neopustí nikdy, tvé trápení nebude na věky.
20 Už, Pane, přijď a podetni strom pýchy. zavolej k soudu svému celý svět!
21 Kéž poznají tu pravou bázeň lidé, strach před Bohem, nejenom ze smrti.