Psalms 79
1 (Píseň pro Asafa) Do dědičné země tvého lidu, Bože, vtrhli útočníci ze všech národů, znesvětili tvůj chrám, špínou zanesli a Jeruzalém obrátili v trosky.
2 Pobili zde tvoje věrné služebníky, jejich těla prostě ponechali supům, ostatky tvých věrných rozsápala zvěř.
3 Potoky pod městem naplnili krví, pohřeb našim padlým nikdo nevystrojil.
4 Dřívější sousedé se nám vysmívají, nadávky a posměch šíří o nás kolem.
5 Jak to dlouho ještě bude trvat, Pane? Tvůj hněv nepohasne, docela nás spálí?
6 Jak to, že jim trpíš tolik ukrutnosti? Nehlásí se k tobě, jen své krále znají, tvoje svaté jméno není u nich v úctě.
7 Jákobovu zemi polykají chtivě, co se zelenalo, obrátili na poušť.
8 Naše staré hříchy přestaň, prosím, trestat, slituj se a odpusť, jsme už vyčerpáni.
9 Bože, zachránče náš, když nás vysvobodíš, tvoje jméno vzbudí zase novou úctu, odpuštění hříchů přidá ke tvé slávě.
10 Proč si mají říkat nevěřící lidé: „Kdepak je ten mocný, jediný Bůh Židů?“ Jenom spravedlnost otevře jim oči, když je potrestáš za prolévání krve.
11 Zajatci a vězni volají teď k tobě, zachovej nás mocně, vždyť jsme syny smrti!
12 Proradným sousedům našim také odplať, když se smějí nám, tak zesměšňují tebe.
13 Potom my, tví lidé, ovce, které paseš, nepřestanem chválit tvoje velké činy, budeš v úctě vždycky, ve všech generacích.