1(Vyučující žalm pro Asafa) Stále se na nás budeš hněvat, Bože? Jsi jako pastýř, který bije ovce.
2Rozpomeň se na vyvolený národ, který jsi získal, pak vysvobodil, ujmi se dědictví, své svatyně Sijón.
3Vidíš tu horu, jak je prázdná, pustá? Nepřítel zanechal jen trosky chrámu.
4Vojenský pokřik, kde bývalo shromáždění, pomníky vítězství svého tu postavili.
5Jak sekerami stromy, pokáceli sloupy, ničili trámy ve tvém svatém chrámu,
66-7 sekali řezby, otloukli krásu, znesvětili a nakonec zapálili.
7***
8Chtějí nás vyhubit, tak ničí všecka místa, kde jsme tě vzývali a modlili se spolu.
9Svatyni nemáme a není kdo by kázal, prorok nám neříká, kdy zastavíš tu zkázu.
10Jak dlouho dopustíš to rouhání, náš Bože, kdy zavřeš ústa těm, kdo se ti vysmívají?
11Proč odvracíš se od nás a nepomáháš? Už zvedni ruku, ukonči to s nimi!
12Vždyť jsi náš Král od dávné minulosti, mnohokrát už jsi spasil naši zemi.
13Svou mocí rozdělil jsi vody moře, egyptské modly vydal jsi pak vlnám,
14a nilský netvor ještě dlouho živil svým bohatstvím tvůj lid na cestě pouští.
15Když chtěli pít, vydala vodu skála, když chtěli přejít, vysušil jsi řeky.
16Vždyť ty jsi stvořil, tobě Bože patří měsíc i slunce, světlo dne i noci,
17ty rozmístil jsi pouště, hory, vody, střídání léta se zimou jsi určil.
18Neslyšíš, Pane, rouhání nepřítele? Posměchu bláznů udělej už konec!
19Jsme hrdlička tvá, nevydej nás dravci a na své ponížené nikdy nezapomeň.
20Ty jsi nám slíbil že nás budeš chránit, proveď nás kolem doupat násilníků.
21Nenech nás znovu zahanbit a hubit, dej vězňům svobodu a vytryskne ti chvála.
22Vstaň, Pane, k soudu, jde o tvoje právo, má pošetilý myslet si, že vyhrál?
23Slyšíš, jak křičí? Je jich stále více, jak moře hučí příliv útočníků.