Psalms 74
1 (Vyučující žalm pro Asafa) Stále se na nás budeš hněvat, Bože? Jsi jako pastýř, který bije ovce.
2 Rozpomeň se na vyvolený národ, který jsi získal, pak vysvobodil, ujmi se dědictví, své svatyně Sijón.
3 Vidíš tu horu, jak je prázdná, pustá? Nepřítel zanechal jen trosky chrámu.
4 Vojenský pokřik, kde bývalo shromáždění, pomníky vítězství svého tu postavili.
5 Jak sekerami stromy, pokáceli sloupy, ničili trámy ve tvém svatém chrámu,
6 6-7 sekali řezby, otloukli krásu, znesvětili a nakonec zapálili.
7 ***
8 Chtějí nás vyhubit, tak ničí všecka místa, kde jsme tě vzývali a modlili se spolu.
9 Svatyni nemáme a není kdo by kázal, prorok nám neříká, kdy zastavíš tu zkázu.
10 Jak dlouho dopustíš to rouhání, náš Bože, kdy zavřeš ústa těm, kdo se ti vysmívají?
11 Proč odvracíš se od nás a nepomáháš? Už zvedni ruku, ukonči to s nimi!
12 Vždyť jsi náš Král od dávné minulosti, mnohokrát už jsi spasil naši zemi.
13 Svou mocí rozdělil jsi vody moře, egyptské modly vydal jsi pak vlnám,
14 a nilský netvor ještě dlouho živil svým bohatstvím tvůj lid na cestě pouští.
15 Když chtěli pít, vydala vodu skála, když chtěli přejít, vysušil jsi řeky.
16 Vždyť ty jsi stvořil, tobě Bože patří měsíc i slunce, světlo dne i noci,
17 ty rozmístil jsi pouště, hory, vody, střídání léta se zimou jsi určil.
18 Neslyšíš, Pane, rouhání nepřítele? Posměchu bláznů udělej už konec!
19 Jsme hrdlička tvá, nevydej nás dravci a na své ponížené nikdy nezapomeň.
20 Ty jsi nám slíbil že nás budeš chránit, proveď nás kolem doupat násilníků.
21 Nenech nás znovu zahanbit a hubit, dej vězňům svobodu a vytryskne ti chvála.
22 Vstaň, Pane, k soudu, jde o tvoje právo, má pošetilý myslet si, že vyhrál?
23 Slyšíš, jak křičí? Je jich stále více, jak moře hučí příliv útočníků.