1(Davidův žalm pro sólového zpěváka).
2Slyš můj hlas, Bože, moje naříkání. Před krutostí nepřítele ochraň můj život.
3Skryj mne před úklady zlých lidí, před rebely, kteří neznají slitování.
4Jako meč naostřili svůj jazyk proti mně, jejich řeči jsou jedovaté šípy.
5Ze zálohy, zákeřně, je na mne vystřelují. Nestydí se, že napadají bezbranného!
6Navzájem se utvrzují ve zlém, domlouvají se, jak mi nejlépe nastražit past. Říkají: „Nikdo nás při tom nepřistihne. Jen ať si pátrají“.
7Vymýšlejí stále nové léčky, přemýšlejí, jak by uškodili. Jejich nitro je jak temná propast.
8Ale až Bůh na ně vystřelí svůj šíp, budou poraženi.
9Sami se chytí do sítí svých slov. Každý, kdo je spatří, se jim vyhne.
10Lidé si budou s úctou připomínat, jak Bůh zasáhl a všecko změnil.
11Spravedlivý se bude radovat v Bohu a utíkat se k němu. Upřímní budou rozhlašovat, jak velikou má Bůh moc.