1(Davidova píseň při otevření Božího chrámu)
2Pane zpívat budu o tvé velikosti, tys mne vysvobodil, na trůn posadil, škodolibou radost nepřátelům vzal.
3Hospodine, Bože, k tobě jsem se modlil, nemoci mé ty jsi zcela uzdravil.
4Už mně pohřbívali moji nepřátelé, jámu přichystali — tys mne zachránil.
5Bohu vzdejte chválu jeho věrní lidé, pokloňte se mnou jeho svatosti.
6Vždyť jen na kratičko dovede se hněvat, po celý však život náš nám odpouští. Večer bojíme se, rozplýváme v slzách, jitro líbezné nám zase vrací zpěv.
7Když mně bylo dobře, cítil jsem se silný: pořád to tak bude, namlouval jsem si.
8Zapomněl jsem rychle, že jsi to ty, Pane, kdo mě pevně drží, dává jistotu. Jen jsi poodešel, padl na mne strach.
9Znovu jsem se modlil, prosil úpěnlivě: Vrať se ke mně, Bože, poslouchej můj hlas!
10Jak ti budu sloužit, když můj život skončí, prolijí mou krev, dají mne do hrobu?
11Vyslyš, Hospodine, nade mnou se smiluj, jako vždycky dříve, přijď mi na pomoc!
12Pláč můj proměnil jsi na radostnou píseň, místo rubáše mám roucho svatební.
13Tak ti znovu zpívám vesele a zvučně, moje píseň zní, můj jazyk nemlčí. Na věky chci chválit tvoje spasení.